Nového papeže by mohlo 117 kardinálů vybrat v polovině března

Rozhodnutí papeže Benedikta XVI. odstoupit poněkud zamotalo hlavu i vatikánské kurii. Prozatím totiž není ještě zcela jasné, kdy se katoličtí věřící dočkají papeže nového.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vatikán | Foto: ČTK/AP, Andrew Medichini

Obřady velikonočních svátků ve Vatikánu by ale pravděpodobně mohl už nový papež sloužit. Kdy přesně ho kardinálové zvolí, ale zatím není jasné.

O svolání konkláve rozhodne pravděpodobně až po 28. únoru camerlengo (kardinál komoří) - kardinál Tarcisio Bertone. S odchodem papeže se mění i kardinálové kurie, ale camerlengo zůstává, aby řídil období, kdy je stolec sv. Petra vakantní.

Přehrát

00:00 / 00:00

Události kolem volby nového papeže sleduje v Římě spolupracovnice ČRo Vědunka Lunardi

Prozatím nikdo není schopen říci, kdy bude svoláno konkláve, a už vůbec ne samozřejmě, kdy bude zvolen nový papež, i když se předpokládá, že by to mělo být kolem poloviny března. Jasné je pouze to, že nového papeže bude volit 117 kardinálů.

Nadále se spekuluje také o tom, kdo se novým papežem stane. Italská média uvádějí přibližně 10 kardinálů, kteří by měli být podle italských médií vhodnými kandidáty. Nejčastěji uvádějí jména dvou rezolutních kardinálů – Itala, milánského arcibiskupa Angela Scoly, a newyorského kardinála Tymothy Dolana.

Zpráva o odchodu papeže překvapila celý svět

Číst článek

Pak uvádějí jako důležitého kandidáta brazilského kardinála německého původu Pedra Scherera. Jižní Amerika je kontinent s největším počtem katolíků, kde jsou ale velmi aktivní také protestantské církve. Jmenování brazilského kardinála by tak mělo podpořit katolickou církev.

Přehrát

00:00 / 00:00

Spolupracovník ČRo v Římě Josef Kašpar shrnul italské komentáře v poledních Ozvěnách dne na Radiožurnálu

Novým papežem by ale prý mohl být také Afričan nebo Filipínec. Podle kardinála Miloslava Vlka, který byl u volby Benedikta XVI., bude těžší najít jeho nástupce, než tomu bylo v případě předchozího papeže Jana Pavla II. „Tady není, aspoň podle mého vidění a názoru, tak vyčnívající jedinečná osobnost," říká Vlk.

Komentáře se nicméně i nadále věnují také důvodům, proč Benedikt XVI. skutečně rezignoval. „V podstatě se nemusí jednat pouze o to, že byl papež skutečně fyzicky unavený, ale spíš o to, že papež v podstatě přiznal, že byl poražen uvnitř vatikánské kurie,“ shrnuje spolupracovník ČRo v Římě Josef Kašpar.

Benedikt XVI. se pokusil v kurii prosadit některé reformy. „Ale jak se zdá, nebyl natolik silný k tomu, aby mohl zajetou vatikánskou kurii nějakým způsobem pozměnit,“ říká Kašpar. Připomíná, že to ale neznamená, že by se podle komentátorů příštím papežem měl stát někdo, kdo bude jen udržovat zažitý řád.

„Je zapotřebí někoho, kdo by do kurie zavedl jistý pořádek a také změnil postoj katolické církve vůči dnešnímu světu. Početní teologové i v italské televizi zdůrazňovali to, že Benedikt XVI. byl bezpochyby člověk míru, člověk hluboce vzdělaný, ale člověk, který vyrostl v katolickém Bavorsku, žil pak Římě a jeho kontakt k některým jiným světům byl příliš vzdálený,“ vysvětluje Kašpar.

Benedikt XVI. | Foto: ČRo

Vědunka Lunardi, ak Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme