Nový šéf NATO se chce více angažovat v Afghánistánu

Na další čtyři roky dnes nastoupil do funkce nový generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen. Jedním z jeho hlavních cílů je definovat novou strategickou koncepci aliance. Za tím účelem už vytvořil tým odborníků, který má svůj návrh prezentovat na summitu v Lisabonu. Chce také obnovit spolupráci s Ruskem v klíčových bodech, jako je boj proti terorismu nebo pirátům, a především vyřešit situaci v Afghánistánu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Anders Fogh Rasmussen | Foto: OSN

Rasmussen se ujal úřadu v nelehkém období pro alianci, která válčí v Afghánistánu se stále silnějším Talibanem. Jen v červenci zemřelo 75 spojeneckých vojáků, a minulý měsíc tak byl nejkrvavější od začátku války v roce 2001. První srpnový víkend zemřelo dalších devět obětí z řad NATO.

Hlavním cílem je zajistit pořádek v zemi, což ale to nebude vůbec snadné. Nejenže bude potřeba zvýšit počet vojáků v zemi, což politici vždy slyší neradi, ale především bude žádat spojence, aby přispěli finančně. A to v době ekonomické krize bude ještě složitější.

Nový šéf aliance si uvědomuje, že hrubou silou Taliban neporazí. Dokonce už ve spojení s Afghánistánem nemluví o vítězství. Za úspěch by považoval, kdyby se podařilo předat zodpovědnost za bezpečnost do rukou samotných Afghánců. Na to ale bude potřeba zvýšit investice jak do výcvikových programů pro policii a armádu, tak do civilních rozvojových projektů, které poskytnou místnímu obyvatelstvu práci a zlepší kvalitu jejich života.

Aby členských státům ušetřil, chce Rasmussen do konce svého funkčního období ukončit kosovskou misi KFOR, nebo ponechat na Balkáně jen minimální kontingent pro výjimečné situace. Situace v Kosovu je relativně klidná, ale nikdo z odborníků se neodvažuje odhadnout, zda odchod zahraničních vojáků nezpůsobí další etnické nepokoje v mladé zemi. Srbská menšina se už teď cítí ohrožena a v případě, že nebude chráněna mezinárodními jednotkami, by mohl intervenovat Bělehrad. To by uvrhlo Balkán minimálně o deset let zpět.

Dalším z úkolů, který na nového generálního tajemníka NATO čeká, je obnovení vztahů s Ruskem. Rasmussen k tomu řekl, že nadále bude trvat na tom, aby Rusko respektovalo územní celistvost a suverenitu svých sousedů. "Zároveň ale nesmíme dovolit, aby rozdílné názory zničily náš vztah. Musíme proto budovat spolupráci a důvěru a stavět na společných zájmech. Uvědomuje si, že bez Ruska nemůže efektivně plnit skoro žádný ze svých cílů," dodal. Proto chce obnovit spolupráci v klíčových bodech, jako je boj proti terorismu nebo šíření jaderných zbraní. Také by chtěl, aby se Rusko podílelo na afghánské misi a společně s aliancí bojovalo proti pirátům.

Přečtěte si také:
NATO povede další čtyři roky bývalý dánský premiér Rasmussen
NATO se chystá na střídání svého generálního tajemníka
NATO přesvědčilo Ankaru, aby souhlasila s kandidaturou Rasmussena
Novým šéfem NATO se prý má stát dánský premiér Rasmussen
Polsko se pomalu loučí s nadějí, že se Sikorski stane šéfem NATO

Martin Hromádka, Ondřej Bouda Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme