Nový šéf syrské opozice vyzval Asadovy lidi k masové dezerci
Nový vůdce syrské exilové opozice vyzval všechny činitele Asadova režimu k masovému přeběhnutí. Šéf Syrské národní rady Abd al-Básit Sejdá doslova prohlásil, že syrská vláda je ‚v posledním tažení‘ a že už se zmůže jenom na masakry a ostřelování měst a vesnic.
Mluvčí ozbrojených rebelů plukovník Sa'adaddín vyzval k přeběhnutí na stranu opozice i syrské vojáky, kteří ‚nemají na rukách krev‘. Civilisté by podle rebelů měli vyhlásit generální stávku a občanskou neposlušnost.
Sejdá patří ke kurdské menšině a Syrská národní rada ho do svého čela zvolila po rezignaci Burhána Ghalijúna. Ten byl kritizovaný mimo jiné za příliš těsné vazby na islamisty.
Přestože byl Abd al-Básit Sejdá do čela Syrské národní rady zvolen na pouhé tři měsíce, má velké cíle - sjednotit celou opozici. Syrská národní rada by se chtěla stát zastřešující organizací pro všechny opoziční skupiny.
O záměrech nového vůdce syrské opozice a aktuální situaci v Sýrii hovořil zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák
"Sejdá má výhodu, že není tolik známý, takže nikoho neodpuzuje jako jeho předchůdce. A to, že je Kurd, symbolizuje, že opozice bude chránit práva národnostních i náboženských menšin," domnívá se zahraničně-politický analytik Českého rozhlasu Milan Slezák.
Sejdá prohlásil, že v budoucí svobodné Sýrii budou mít svá práva zaručená i menšiny, zejména alavité a křesťané. Ti se totiž stále častěji stávají terčem opozičních extremistů. Sejdovo ujištění je má přesvědčit, že v novém režimu nebudou mít čeho se bát.
"Je to ale hlavně gesto. Protože na skutečné zreformování opozice by Sejdá potřeboval mnohem více času než pouhé tři měsíce, které mu rada dala," soudí Milan Slezák, který varuje i před přílišnými iluzemi, které okolo nového opozičního vůdce panují. Několik let žil v exilu ve Švédsku a může se tak jevit pro západní svět důvěryhodný.
O intervenci se mluví stále častěji
"Říká se o něm, že je liberál. Ale i prezident Asad strávil mnoho let v Londýně, potkal tam i svou ženu. Ta se v Británii narodila, ale má syrské rodiče. A ani o jednom z nich se rozhodně nedá říct, že by v Sýrii chtěli zavádět demokracii," upozorňuje Slezák.
Diplomatické snahy o urovnání konfliktu stále pokračují. Slova o vojenské intervenci zaznívají stále častěji.
"Sýrie je v posledních týdnech na okraji zhroucení nebo sektářské občanské války. Nic nemůžeme vyloučit. I když to není jako v Libyi, kde jsme podnikli úspěšnou intervenci. Vypadá to tam spíš jako v Bosně v 90. letech," řekl například britský ministr zahraničí William Hague.
O intervenci už mluví i ti, kteří ji dříve naprosto vylučovali. V posledních dnech po ní volá i Izrael, který dlouho váhal situaci komentovat, mimo jiné i kvůli Asadovu tvrzení, že za situací v Sýrii stojí izraelští agenti.
