Nový slovenský stavební zákon chce vymýtit černé stavby. Zbohatlické i romské

Slovenská vláda si chce posvítit na černé stavby. Nový stavební zákon má doslova vyčistit Slovensko od nelegálních obydlí. Přísnější pravidla oficiálně míří na bohaté majitele nemovitostí, kteří si svoje haciendy leckdy postavili načerno. O střechu nad hlavou by ale mohly přijít i tisíce slovenských Romů, kteří žijí v domech na cizích pozemcích. Některé nevládní organizace proto bijí na poplach.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Romové v rumunské obci Periam

Romové v rumunské obci Periam | Foto: Robert Mikoláš

Romská osada za vesnicí Krásná Hôrka u maďarských hranic je jednou z těch upravenějších a namísto chatrčí z plechu a dřeva tu převládají klasické zděné domy. Řada z nich ale stojí na pozemcích, které nepatří Romům.

Majitelé pozemků jsou naštvaní, že jim stát nedokáže pomoct, a obracejí se k pravicovým radikálům, kteří už byli v Krásné Hôrce několikrát demonstrovat. Naopak zdejší Romové se bojí, že jednou přijedou buldozery a jejich domy srovnají se zemí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jaký dopady bude zřejmě na Slovensku mít novela stavebního zákona, zjišťoval zpravodaj Českého rozhlasu na Slovensku a v Rakousku Vojtěch Berger

„Ty domky si postavili svépomocí. Nežádali od obce ani od státu ani halíř. Tak to bych nikdy nepřijal, že přijdou s buldozerem a zboří to. A pak co? Co tu vlastně bude?“ říká vajda romské osady Ľudovít Gunár.

Obecní úřad v Krásné Hôrce nedávno rozhodl, že se jedna z nelegálních romských staveb musí zbourat. Romští obyvatelé se ale proti rozhodnutí chtějí bránit u soudu, aby demolici oddálili. Byl by to totiž precedens, podle kterého by se mohlo bourat v desítkách dalších romských osad.

Slovenská vláda teď i kvůli černým stavbám mění po skoro 40 letech stavební zákon.

„Po novém zákoně černé stavby zmizí z povrchu zemského, pokud jde o Slovensko. Ten, kdo neuposlechne, aby zboural černou stavbu, dopouští se trestného činu,“ tvrdí nekompromisně státní tajemník ministerstva dopravy František Palko.

Časově omezená legalizace nebo demolice

Černé stavby bude možné dodatečně zlegalizovat jen do roka od začátku účinnosti zákona. Pak se budou bez milosti bourat. Podle Ireny Bihariové ze sdružení Ľudia proti rasizmu je to vůči Romům zbytečně represivní a navíc neúčinný krok.

„Veřejnost si možná dosud stále myslí, že Romové z nějakého plezíru nebo z panského rozmaru sebrali igelitky a nastěhovali se někomu natruc na pozemek,“ dodává Irena Biháriová a dále vysvětluje:

elektřina a plyn | Foto: Jan Rosenauer

„To, kde tato geneze začala, je v podstatě ještě z dob socialismu, kdy už s explicitním souhlasem a nebo s tichým požehnáním tehdejší správa obce vyslala Romy na dané území, na dané pozemky, dokonce jim tam natahali inženýrské sítě, čili je jistým způsobem legitimizovali a tento pobyt legalizovali.“

Řešením by mohl být rozumný model splátkového kalendáře, podle kterého by si Romové pozemky pod svými domy prostě odkoupili.

Podobný nápad měl být součástí takzvané Romské reformy, kterou slovenská vláda slavnostně představila skoro před rokem. Od té doby ale reforma nabírá zpoždění a právě teď to vypadá, že řadu Romů z osad čeká namísto legalizace jejich domu nedobrovolné stěhování.


Zvětšit mapu

Vojtěch Berger, Marína Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme