Autoritář Nazarbajev překvapivě oznámil, že končí. Kazachstánu vládl od pádu Sovětského svazu

Prezident Kazachstánu Nursultan Nazarbajev ve svém úterním projevu k národu oznámil, že se vzdává pravomocí hlavy státu. Zároveň uvedl, že zůstane v čele bezpečnostní rady státu. Podle ústavy se úřadujícím prezidentem tohoto velkého středoasijského státu od středy stane předseda Senátu Kásim Žomart Tokajev.

Astana (Aktualizováno: 17:50 19. 3. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nursultan Nazarbajev | Foto: Olivier Matthys | Zdroj: ČTK

„Přijal jsem pro mě velice obtížné rozhodnutí a rezignuji na funkci prezidenta,“ prohlásil Nazarbajev v projevu přenášeném televizí a poté podepsal dekret, jímž se s platností od 20. března vzdává všech pravomocí hlavy státu.

Podle prezidenta nastal čas, aby moc v zemi převzala nová generace lídrů.

Paraguayský prezident vzal zpět rezignaci. Senát jeho demisi neodsouhlasil

Číst článek

Osmasedmdesátiletý Nursultan Nazarbajev stál v čele země jako prezident od roku 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz a Kazachstán vyhlásil nezávislost.

V posledních volbách v roce 2015 získal téměř 98 procent hlasů a prezidentský mandát mu měl skončit příští rok, přestože mu parlament už v roce 2007 schválil možnost kandidovat na nejvyšší úřad neomezeně.

Nazarbajev prohlásil, že v souladu s ústavou předává pravomoci předsedovi Senátu Kásimu Žomartu Tokajevovi, ale zůstane předsedou bezpečnostní rady státu.

Nazarbajev je považován za prototyp postsovětského autoritářského vůdce, který obsadil vrcholné státní funkce svými spojenci, tvrdě pronásleduje opozici a kontroluje média.

Jeho odchod z prezidentského úřadu je překvapivý, ale nikoli úplně nečekaný. Letos v únoru se Nazarbajev oficiálně dotázal ústavního soudu, zda výklad ústavy státu umožňuje prezidentovi předčasně odstoupit z funkce. Možná výměna ve vedení země byla od té doby předmětem intenzivních spekulací.

Pětašedesátiletý Tokajev, diplomat vyškolený v Moskvě, je považován za zkušeného politika, po Nazarbajevově boku postupoval z funkce ministra zahraničí až k postu předsedy vlády. Zda si úřad šéfa státu udrží, není jasné. Řádné parlamentní a prezidentské volby jsou v zemi naplánovány na příští rok.

Populární politik

Nazarbajev je v Kazachstánu populární, po rozpadu SSSR v roce 1991 se postaral o prudký hospodářský růst země a přilákal zahraniční investory. Příjmy 18 milionů obyvatel Kazachstánu se za jeho vlády v násobcích zvýšily, prezident dohlížel na umírněnou daňovou politiku a na růst životní úrovně rodící se střední třídy.

V zahraniční politice se jednoznačně orientoval na Rusko, v Moskvě je považován za jeden z motorů politické a hlavně ekonomické integrace v postsovětském prostoru.

Peníze, nebo svědomí? Kontroloval čínskou ‚nápravu‘ muslimů v Sin-ťiangu, teď svědčí o koncentrácích

Číst článek

Podle prvních západních ohlasů hrozí teď největší středoasijské zemi, která je významným vývozcem ropy a dalších strategických surovin, nestabilita, která může znejistit západní, ruské a čínské investory.

Moskevští komentátoři nicméně takové obavy nesdílejí. Skutečnost, že Nazarbajev odešel z nejvyšší funkce dobrovolně a po očividně pečlivé přípravě, hovoří podle nich o hladkém předání moci. Vliv na chod státu si kromě toho ponechává.

Po oznámení své rezignace se Nazarbajev podle kremelských zdrojů telefonicky spojil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. O obsahu jejich rozhovoru není nic známo.

Ruská média úterní Nazarbajevovo rozhodnutí srovnávají s obdobným krokem prvního ruského prezidenta Borise Jelcina. Ten oznámil svou rezignaci 31. prosince 1999, den před Novým rokem.

Nazarbajev složil prezidentskou funkci den před oslavami tradičního kazašského Nového roku, který v zemi slaví s příchodem jara. Zatímco ale Jelcin ze dne na den uvolnil místo Putinovi, Kazachstán na svého „Putina“ teprve čeká.

Služebně nejstarším postkomunistickým diktátorem se ve středoasijském regionu stává tádžický vůdce Imomali Rachmon, který ve své zemi vládne od roku 1992. Turkmenský prezident Saparmurat Nijazov zemřel v roce 2006, šéf Uzbekistánu Islam Karimov o deset let později.

Martin Dorazín, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme