Zakázat mobily ve školách nebo mešity. Co chtějí finalisté v boji o Elysejský palác

Výsledky prvního kola francouzských prezidentských voleb jsou konečné. Vyhrál je centrista a liberál Emmanuel Macron, spolu s ním do dalšího kola postoupila také krajně pravicová kandidátka a předsedkyně Národní fronty Marine Le Penová. Zástupci tradičních francouzských stran zůstali mezi poraženými. Kdo z finalistů nakonec začne úřadovat v Elysejském paláci, ukáže druhé kolo voleb 7. května.

Paříž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Emmanuel Macron a Marine Le Penová | Zdroj: Reuters

Emmanuel Macron získal v prvním kole 23,75 procenta hlasů a Marine Le Penová 21,53 procenta. Konečné výsledky zveřejnilo francouzské ministerstvo vnitra a informoval o nich deník Le Figaro. Poprvé za 60 let nepostoupil do druhého kola kandidát ani jedné ze dvou hlavních francouzských politických stran, tedy konzervativní pravice a socialistů.

Výsledky prvního kola

Republikánský kandidát Francois Fillon vybojoval u voličů 19,9 procenta a krajně levicový Jean-Luc Melenchon jen o kousek méně, 19,6 procenta. Kandidát vládnoucích socialistů Benoit Hamon úplně propadl, získal jen 6,3 procenta hlasů. Zbylých 6 kandidátů posbíralo dohromady asi devět procent hlasů. O křeslo v Elysejském paláci se ucházelo v prvním kole celkem 11 kandidátů. Volební účast byla 23. dubna 78,69 procenta. V porovnání s rokem 2012 je to o něco méně, v prvním kole tehdy přišlo hlasovat 80,42 procenta voličů.

Nejvíce voličů se vyslovilo pro Macrona stejně jako v celé Francii i v Paříži, kde získal 34,8 procenta voličů. Druhý skončil v hlavním městě Fillon (26,4 procenta) a třetí Mélenchon (19,6 procenta). Le Penová dostala v metropoli jen pět procent hlasů.

O tom, kdo bude dalším prezidentem Francie, se rozhodne ve druhém kole voleb 7. května. Podle průzkumů veřejného mínění drží všechny trumfy Emmanuel Macron. Už před prvním kolem se v průzkumech ptali lidí i na to, jak by hlasovali v různých variantách druhého kola, a právě Macron porážel Le Penovou ze všech hlavních kandidátů nejpřesvědčivěji - pravidelně přibližně 60 ku 40.

Ještě o něco lépe pak vycházely průzkumy vydané po zveřejnění prvních výsledků prvního kola. Macron jako zástupce politického středu je široce přijatelný jak pro tradiční voliče levice, tak i pravice, kteří po neúspěchu Fillona a Hamona nemají v druhém kole svého kandidáta.

Otevřeně ho podpořil republikán Francois Fillon i socialista Benoite Hamon. Exministr hospodářství Macron získal jednoznačnou podporu i z Bruselu, mimo jiné od předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera či šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové.

Přehrát

00:00 / 00:00

Speciál Českého rozhlasu Radiožurnál a Plus k prezidentským volbám ve Francii. Moderoval Jan Pokorný.

Krajně levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon se nepostavil jednoznačně ani za jednoho kandidáta a řekl voličům, ať vyberou podle sebe. Le Penová se nyní může pokusit svou protievropskou rétorikou oslovit voliče třeba z Mélenchonova tábora. Její podpora v posledních měsících v průzkumech ale spíš klesala - ještě před dvěma měsíci to vypadalo na její poměrně přesvědčivé vítězství a zisk 27 procent hlasů.

Kdo jsou finalisté v boji o Elysejský palác?

MARINE LE PENOVÁ, NÁRODNÍ FRONTA

Vedení krajně pravicové Národní fronty převzala v lednu 2011 po svém otci. V dalším roce skončila v prezidentských volbách na třetím místě a v roce 2015 díky ní strana slavila významný volební úspěch v regionálních volbách. Nyní se probojovala do druhého kola francouzských prezidentských voleb s 21,53 procenta hlasů.

Průzkumy veřejného mínění řadily 48letou vystudovanou právničku Marine Le Penovou od začátku mezi favority volebního klání. Její úspěch ve druhém kole ale označují za nepravděpodobný. Po letech bojů a proher ve francouzských parlamentních volbách byla v roce 2004 zvolena do Evropského parlamentu a europoslankyní reprezentující severozápadní Francii nadále zůstává. Je dvakrát rozvedená a má tři děti.

Marine Le Penová | Foto: Reuters

Do centra pozornosti se dostala v roce 2010 tím, že přirovnala muslimy modlící se v ulicích k německé okupaci. Přistěhovalectví a multikulturalismus je i velkým tématem její volební kampaně.

Le Penová při veřejných výstupech často opakuje, že chce pozastavit veškerou migraci a zakázat takzvané muslimské plavky burkiny. Patří také k evropským politikům, kteří obhajují sblížení s Ruskem a schvalují ruskou anexi Krymu v roce 2014.

Co chce:
- jednat s Bruselem o nové EU, vyhlásit referendem o nezávislosti,
- „automaticky" vyhánět nelegální přistěhovalce a snížit počet legálních přistěhovalců na 10 000 ročně,
- zavřít extremistické mešity a dát přednost francouzským státním příslušníkům v oblasti sociálního bydlení,
- nastavit důchodový věk na 60 let a zaručit 35hodinový pracovní týden.

EMMANUEL MACRON, NEZÁVISLÝ KANDIDÁT, LÍDR HNUTÍ EN MARCHE (VPŘED)

Devětatřicetiletý Emmanuel Macron nikdy nebyl poslancem ani nikdy nekandidoval v jakýchkoliv volbách, jeho politický vzestup je ale raketový. Šéf hnutí En marche po studiích pracoval jako investiční bankéř. Poté působil jako ekonomický poradce prezidenta Hollanda, a v roce 2014 se dokonce stal ministrem hospodářství. Od roku 2006 do 2009 byl členem Socialistické strany.

Mimo jiné je znám takzvaným „Macronovým zákonem", který umožňuje obchodům častěji otevírat v neděli, dereguloval také některá průmyslová odvětví. Pro podnikatelskou komunitu představuje závan čerstvosti, jeho přístup se ale setkává s odporem na straně vládnoucích socialistů.

Emmanuel Macron | Foto: Reuters

Když v dubnu 2016 označil hnutí En Marche za „ani levicové, ani pravicové", jeho pozici ve vládě nebylo možné udržet. Macron před oznámením kandidatury na prezidenta rezignoval. V minulosti podpořil politiku „otevřených dveří" pro imigranty a uprchlíky, kterou v Německu prováděla kancléřka Angela Merkelová.

Oženil se se svou bývalou učitelkou francouzštiny Brigitte Trogneuxovou, která je o 24 let starší než on, má tři děti ze svého předchozího manželství a sedm vnoučat.

Co chce:
- 50miliardový investiční plán, který by pokryl rekvalifikace, přechod z uhlí k obnovitelným zdrojům, infrastrukturu a modernizace,
- úhradu nákladů na brýle, zubní protézy a naslouchátka,
- snížení míry nezaměstnanosti na 7 procent z dnešních 9,7 procenta,
- výrazné snížení korporátní daně a více volnosti pro podniky, aby znovu projednaly 35hodinový pracovní týden,
- zákaz užívání mobilních telefonů ve školách u žáků mladších 15 let a kulturní permanentku v hodnotě 500 eur pro 18leté.

 

Dominika Píhová, Ondřej Himmer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme