O kvalitě povodí Labe jednají experti v Drážďanech

Odbornými semináři pro širší veřejnost dnes pokračuje v Drážďanech třetí Labský summit o kvalitě povodí, návratu k přirozené rovnováze fauny a flory. Tato diskuse je součástí mezinárodního labského fóra a snahou o jednotné kontinentální řešení ochrany evropských toků.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pohled na Ústí nad Labem | Foto: Jan Rosenauer

Už 15 let usilují odborníci o zlepšení stavu povrchových i podzemních vod labského povodí a dalších 10 let bude ještě trvat, než se má podařit dosáhnout tzv. dobrého stavu. Otázkou ale je, zda se to skutečně podaří. Rámcová směrnice EU k tomu rozhodně sama o sobě nestačí.

Navíc oficiální vládní ekologové prý zamlčují skutečné dopady průmyslové a zemědělské činnosti v rozsáhlém povodí. Pro ilustraci: jde o více než 148 000 km2, kde žije 24,5 milionů obyvatel. Povodí se dělí hlavním dílem mezi dva státy: Německo a ČR a to v poměru 2:1, stejné je to i se samotným tokem evropského veletoku, který měří od pramene k ústí téměř 1,100km.

Ekologické iniciativy jako česká Arnika, německá Zelená liga, či hamburské Zachraň Labe požaduje ve svém prohlášení zveřejněném v rámci drážďanského summitu především více veřejné diskuse. Náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko s tím souhlasí a současně to vidí jako podmínku pro srozumitelný dialog: "Mezinárodní komise pro ochranu Labe, která má sloužit jak vzorová organizace v zemích EU, uvádí, že necelá polovina zdrojů povrchových vod je umělých nebo silně ovlivněných. Pravděpodobnost dosažení zmíněného dobrého stavu je necelých deset procent, u tekoucích vod a 30% u vod stojatých. "

Přesto spolkový ministr životního prostředí Jürgen Trittin vidí situaci pozitivně: "Chemická kvalita Labe se v posledních 15 letech velice zlepšila a státy v jeho povodí proto také hodně udělaly. " Jen v Německu se do čističek vod investovalo 1,2 miliardy eur. Výrazně se zlepšilo vypouštění odpadních komunálních i průmyslových vod. Trittin je stále ještě nespokojen s tím, jak vody zatěžuje zemědělská produkce, například dusičnany.

David Šťáhlavský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme