O modifikovaných plodinách si mají země EU rozhodovat samy
Evropská komise dnes navrhla nový přístup ke geneticky modifikovaným plodinám. Podle něho budou o pěstování geneticky modifikovaných plodin rozhodovat pouze členské země, a to nezávisle na sobě.
"Chci zdůraznit, že nová strategie neznamená, že Evropská komise přestane jednotlivým rostlinám a produktům z nich udělovat povolení, aby se mohly uvést na evropský trh. Tuto pravomoc si komise ponechá," řekl komisař pro zdraví a spotřebitelskou politiku John Dalli.
Zda se geneticky modifikované rostliny, které Komise schválila, také objeví na polích, bude ale zcela v pravomoci jednotlivých členských zemí. Evropa je totiž v pohledu na GMO plodiny rozdělená.
V Ozvěnách dne o genetických úpracvách rostlin diskutovali manažerka Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO - Kateřina Nesrstová a Jaroslav Petr vedoucí výzkumník Výzkumného ústavu živočišné výroby
Česká republika narozdíl od Německa a Francie patří mezi zastánce genetického zemědělství. Podle komisaře Dalliho bude Unie nyní flexibilnější. V některých státech se dveře GMO plodinám otevřou dokořán, zato v jiných se přibouchnou.
Evropané včetně Čechů zatím geneticky modifikovaným plodinám stále nedůvěřují. V supermarketu by si spíše koupili konvenční nebo ekologické produkty.
Odborníci nejsou jednotní
Jaroslav Petr vedoucí výzkumník Výzkumného ústavu živočišné výroby v Ozvěnách dne připomněl, že genetická úprava rostlin znamená cílený zásah do její dědičné informace.
Manažerka Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO - Kateřina Nesrstová označila modifikaci rostlin za velké riziko. „Z dlouhodobého hlediska nevíme, jak se mutující organismy do budoucna zachovají.“ Připomněla také riziko alergenů i dopady na přírodu. „Vznikají superplevele, vznikají odolnější škůdci, je zde riziko chorob.“
Jaroslav Petr se naopak dopadů na organismus příliš neobává. „V USA se geneticky upravené rostliny pěstují desetiletí. Konzumují je lidé, zvířata. Lidé konzumují mléko i maso zvířat a zatím nepozorujeme negativní dopady.“ Zdůraznil přitom náročnost a dlouhodobost testování těchto plodin před zavedením do výroby.
Nesrstová odmítla srovnávat přirozené šlechtění a genetické inženýrství, které přenáší geny mezi nepříbuzné organismy.„Prostě není to přirozené.“ Podle ní jsou ekologičtí zemědělci postupně vytlačováni z trhu a spotřebitelé postupně nedostávají na výběr mezi plodinami pěstovanými evolučně a geneticky.
Jaroslabv Petr připomněl, že ze zákona musí být výrobky z geneticky upravených rostlin označené.