O nové vlně sankcí proti Rusku rozhodne Evropská unie do konce týdne

Zatímco část zemí Evropské unie varuje před zbytečnými hospodářskými ztrátami, jiné volají po rázné reakci na ruskou agresi na Ukrajině. O zpřísnění protiruských sankcí, na němž se země EU shodly na konci srpna, by měla osmadvacítka rozhodnout do pátku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Petro Porošenko jednal v Bruselu s prezidentem EU Hermanem Van Rompuyem | Zdroj: Reuters

Návrh připravila Evropské komise, která ho také rozeslala do jednotlivých členských zemí. I když zatím nezveřejnila, co v něm je, některé body se přece jen dostaly ven.

Měl by se například omezit obchod s dluhopisy ruských společností. Zákaz by se měl rozšířit z bank i na podniky, třeba na ruské ropné nebo telekomunikační společnosti.

Přibýt by měla také další jména na seznam lidí se zmrazenými majetky na území EU nebo zákazy cestování do zemí unie.

Ozvaly se také návrhy zakázat Rusku účast na některých kulturních nebo sportovních akcích. Rusko by určitě bolelo, kdyby nemohlo pořádat například fotbalové mistrovství světa v roce 2018, FIFA však takové úvahy odmítla, protože by tím ztratila hodně peněz a sponzory.

Uvažuje se i o zákazu obchodovat se zbožím takzvaného dvojího určení, tedy zbožím, které se dá použít pro civilní i vojenské účely.

Sobotka dostal od vlády mandát odmítnout některé sankce EU vůči Rusku

Číst článek

Dosud se týkalo omezení jenom některých společností, nyní by se mělo rozšířit úplně na všechny, a vývoz by se tedy úplně zastavil.

Zrovna k tomuto bodu má výhrady Česká republika. Předseda vlády Sobotka argumentuje tím, že by opatření ohrozilo výrobce obráběcích strojů.

Evropská komise zveřejní až konečné znění sankcí podle toho, jak k návrhům přistoupí jednotlivé členské země EU. Ty by měly rozhodnout do pátku.

Premiér Bohuslav Sobotka si na posledním summitu EU vyhradil právo s novými sankcemi nesouhlasit | Foto: ČTK Luděk Peřina

Kromě Česka se, co se týká sankcí, řadí k těm opatrnějším nebo smířlivějším zemím třeba ještě Maďarsko, Slovensko, Rakousko, Finsko nebo Kypr, jehož finanční sektor pomohly zachránit ruské banky. Mezi „jestřáby“ naopak patří Německo, Polsko nebo Velká Británie.

Zatímco jedni argumentují především tím, že sankce nezabírají a poškozují evropskou ekonomiku, druzí zdůrazňují, že na Rusy – kteří podle Západu podporují separatisty a tím vyhrocují konflikt na Ukrajině – je potřeba zareagovat rázně.

Putin a Porošenko se shodli na řešení krize. Zprávu o příměří však Kreml popřel

Číst článek

„Musíme ukázat Rusku skutečnou rozhodnost. Dát najevo, že jestli se bude chovat tak jako dosud, budou jeho vztahy s Evropou, Británií a Amerikou radikálně jiné, než bývaly. Takhle dál postupovat Rusko nemůže. Z evropských dějin dobře víme, co znamenají hrozby narušení územní celistvosti suverénních států,“ řekl britský premiér David Cameron.

Připomněl tak Mnichovskou dohodu z roku 1938, po které jeho dávný předchůdce Neville Chamberlain tvrdil, že obětování československého pohraničí ve prospěch Německa zachránilo mír v Evropě. To bylo krátce před tím, než nacisté rozpoutali druhou světovou válku.

Pavel Novák, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme