O úřad kyrgyzského prezidenta má zájem 83 lidí. Rozhodne asi klanová příslušnost

O úřad kyrgyzského prezidenta se chce ucházet rekordních 83 lidí, většina z nich jako nezávislí kandidáti. Hlasování se ale poslední říjnovou neděli, po splnění zákonných podmínek, zúčastní zřejmě jen hrstka z nich. Prezidentské volby mají v Kyrgyzstánu završit proces ústavních změn. Ten po desetiletích autoritářské vlády odstartovala revoluce z dubna loňského roku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Obyvatelé kyrgyzského města Oš | Foto: Lenka Kabrhelová

„Domnívám se, že nejde o nic jiného, než snahu zviditelnit se u všech těch kandidátů. Musíme brát také v úvahu, že pouze 16 kandidátů je nominováno politickými stranami. Zbytek jsou jednotlivé osobnosti, které si kampaň financují sami, nebo jsou placeni z jiných zdrojů,“ uvádí Slavomír Horák, odborník na střední Asii z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Přehrát

00:00 / 00:00

O situaci v Kyrgyzstánu mluvil na Rádiu Česko odborník na Střední Asii Slavomír Horák

„Podle všech analytiků i podle mého názoru bude v Kyrgyzstánu hrát velkou roli klanový přístup. Byť nejsilnějšími kandidáty budou ti, kteří mají oporu v politických stranách, reálně se bude rozhodovat na neformální klanové úrovni,“ pokračuje Horák.

Ústavní reformy po loňské revoluci posílily roli parlamentu a oslabily právě prezidentské pravomoci. Role prezidenta je ale podle Horáka nadále velmi významná, nehledě k tomu, že ústavou se dá manipulovat. Země za poslední léta zažila několik změn ústavy a v případě nějakého velmi silného kandidáta by tak mohlo dojít k další změně.

Dosavadní prezidenti, Askar Akajev a Kurmanbek Bakijev, přišli o post převratem. Současná prezidentka Roza Otunbajevová kandidovat nemůže. Mezi favority volby se řadí hlavně nynější odstupující premiér a šéf kyrgyzské sociální demokracie Almazbek Atambajev, vůdce nejsilnější vládní strany Země otců Kamčybek Tašijev, předseda strany Vlast Omurbek Tekebajev nebo šéf Strany zelených Erkin Bulekbajev.

V zemi leží ruská i americká vojenská základna, důležitá pro operace v Afghánistánu. Obchodní zájmy má v Kyrgyzstánu také Čína a sousední Kazachstán.

Země se stále potýká se sílícím radikálním islámem na jihu a přetrvávajícím etnickým pnutím mezi Kyrgyzy a Uzbeky. Po loňském převratu v jižní části země, v okolí měst Oš a Džalalabád, následovala vlna etnických násilností. Zahynulo tehdy nejméně 470 lidí.

Martin Křížek, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme