Obama je v Argentině, v zemi i po odchodu Fernándezové přežívá antiamerikanismus

Barack Obama přiletěl v noci z Havany do Buenos Aires. Na rozdíl od cesty na Kubu, o které se přes rok spekulovalo, návštěva Argentiny je zorganizovaná spíš narychlo. Umožnilo ji až radikální střídání na postu argentinské hlavy státu - nástup pravicového Mauricia Macriho. Přestože Obama sám označoval vztah s exprezidentkou Cristinou Fernándezovou za srdečný, o přátelství rozhodně nemluvil.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Americký prezident přiletěl na návštěvu Argentiny | Foto: Reuters

Vztah Cristiny Fernándezové Kirchnerové k Baracku Obamovi prošel velkou proměnou. Týden po jeho nástupu do funkce, označované za nejmocnějšího muže světa, ho přirovnala k velikánovi argentinské politiky Juanu Perónovi. Obamovy tehdejší návrhy, jak z krize, podle ní vypadaly, jako by snad četl něco od generála Peróna.

Přehrát

00:00 / 00:00

Po odchodu prezidentky Cristiny Fernándezové se americký prezident rozhodl přiletět do Argentiny. Více v reportáži Davida Koubka

Jenže pak se začaly věci rychle měnit. Někdy si potřásli rukama na summitech či velkých schůzkách jen pod diktátem protokolu. Když to šlo, skoro se tomu vyhnuli. Ještě v roce 2011 se spolu sešli v Bílém domě. To už ale byla - o rok služebně starší prezidentka zvaná CFK - k Obamovi docela kritická.

„Nikdo nečekal prince na bílém oři. Čekali jsme realismus. Ale podívejte se na ten rozpor mezi tím. Na jedné straně je realpolitik a na druhé straně něco zcela jiného. Očekáváme skutečně reálný přístup k tomu, co Latinská Amerika potřebovala a potřebuje, tedy odlišnou politiku," řekla.

Tu Obama nabídl na summitu států amerických kontinentů. Ale ne zcela. Spojené státy nadále kritizovaly vývoj ve Venezuele, a zemi dokonce označil za nebezpečí pro Spojené státy.

A přestože se na summitu stal veřejným obrat v přístupu ke Kubě, Cristina Fernándezová se odhodlala k dalšímu protiamerickému útoku. Politiku Washingtonu vůči Venezuele označila za směšnou. Při jejím projevu už ale Obama u stolu nebyl, a vysloužil si kromě kritických vzkazů také štiplavé:

Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová považuje obvinění za podíl na smrti prokurátora za absurdní | Foto: Reuters

„Nevím, jestli tu je, nebo už odešel, nevidím, nemám brýle a nechce se mi je nandavat. Ne, není… No nic, však on mu to někdo řekne."

Tehdy už neměla Fernándezová mnoho důvodů k padání do náruče s Obamou. Argentina byla v tu dobu tři čtvrtě roku v technickém bankrotu - na svědomí ho měl americký soudce a hlavně americké fondy, které nazvali v Argentině supími. Je - a Obamu - kritizovala v posledním projevu v OSN v New Yorku i prezidentka.

„Jestliže my jsme obviněni z toho, že jsme komplici Íránu, co je pak prezident Obama?"

Jenže pár měsíců na to už Cristinu Fernándezovou v Růžovém domě střídá Mauricio Macri. A vztahy se Spojenými státy se změnily, jako když se vystřídají postavičky v domečku předpovídajícím počasí.

Obama slíbil odtajnit archivy

S Macrim ovšem zmizela oblaka kritických slov a přišlo oteplení. Barack Obama svou radost z toho neskrýval ani v rozhovoru pro latinskoamerickou CNN:

„Myslím, že Argentina je dobrým příkladem změny, která se udála ohledně vztahů Spojených států s jinými vládami a zeměmi. Vídal jsem se s prezidentkou Fernándezovou na G20 nebo podobných akcích. Měli jsme srdečný vztah, ale ve vší úctě k její politice byla vždycky naladěná protiamericky, její rétorika jako by byla z 60. nebo 70. let, a ne ze současnosti."

Jenže antiamerikanismus přežívá i v Argentincích. Mnozí nadále považují Spojené státy za nepřátelský stát. Vetřelce, který toho dost natropil třeba kolem vojenského puče, od kterého ve čtvrtek 24. března 2016 uplyne 40 let.

Barack Obama se tak rozhodl při návštěvě oznámit odtajnění archivů CIA, FBI a dalších záznamů o roli USA v tehdejším dění. Do jaké míry to obměkčí horkokrevné Argentince, se ukáže v příštích dnech.

Podle Gastona Chilliera, ředitele Střediska pro právní a sociální studia, mohou dokumenty pomoci třeba najít děti, které vojenská diktatura ukradla stíhaným rodičům: „Spolupráce Spojených států může jistým způsobem vykoupit roli, kterou hrály v převratu.“

David Koubek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme