Obama posílá do Afghánistánu dalších třicet tisíc vojáků
Spojené státy americké vyšlou do Afghánistánu dalších třicet tisíc vojáků. Oznámil to prezident USA Barack Obama ve zvláštním projevu z vojenské akademie West Point. Současně oznámil, že Američané se začnou ze země stahovat v červenci roku 2011.
"Rozhodl jsem, že je v našem národním zájmu vyslat do Afghánistánu dalších třicet tisíc vojáků," uvedl prezident Obama. Posily mají do válkou zmítané země vyrazit co nejdřív.
Rozhodnutí prezidenta USA Baracka Obamy posílit kontingent v Afghánistánu - přípěvek zpravodaje ČRo Víta Pohanky
"Myslím, že rozhodnutí prezidenta Obamy opravdu nebylo jednoduché. Většina lidí z americké armády ho tlačila k tomu, aby poslal daleko víc vojáků a prostředků. Naopak v diskusích, které rozhodnutí předcházely, spousta civilních zaměstnanců vyjadřovala větší skepticismus vůči požadavkům vojáků," řekl v Poledních ozvěnách Rž Kryštof Kozák, který působí v Institutu mezinárodních studií na pražské Fakultě sociálních věd UK.
"Priority amerického prezidenta jsou někde jinde, než bojovat v Afghánistánu. Nicméně domnívám se, že byl přesvědčen generály, že jakákoliv přiznání americké porážky by znamenalo katastrofální otřesení důvěry ve Spojené státy," domnívá se Kozák.
Americký prezident Barack Obama pošle do Afghánistánu dalších 30 tisíc vojáků - téma pro zpravodaje ČRo v USA Víta Pohanku a Kryštofa Kozáka z Institutu mezinárodních studií v Poledních ozvěnách Rž.
V první polovině příštího roku by tak počet amerických vojáků v Afghánistánu měl celkem dosáhnout sto tisíc. Barack Obama mimo jiné požádal o další posily i spojence v NATO. Ti by měli poslat asi pět tisíc vojáků.
Cíle podle Obamy zůstávají stejné jako na začátku tažení proti Talibanu a Al Kájdě - zajistit bezpečnost Spojených států amerických a jejich spojenců. Chce porazit Al Kájdu a "zkrotit" Taliban do té míry, aby za pár let mohla bezpečnost v zemi zajišťovat domácí armáda.
"V sázce není jen důvěryhodnost NATO, v sázce je bezpečnost celého světa. Posílení amerických a mezinárodních sil umožní urychlit předávání zodpovědnosti za Afghánistán místním bezpečnostním složkám. Díky tomu budeme moct začít se stahováním svých vojáků už v červenci 2011. Budeme se ovšem, stejně jako v případě Iráku, stahovat odpovědně a s přihlédnutí k aktuální situaci," řekl Obama.
Jak na vyslání posil z USA odpoví Evropa?
Generální tajemník NATO, Dán Anders Fogh Rasmussen, řekl, že očekává od spojenců, že vyšlou do Afghánistánu nejméně 5000 vojáků a možná i o několik tisíc víc. Neupřesnil ale, kde je vzít.
Londýn, hlavní spojenec Američanů ve válce v Afghánistánu, posílá na boj s Talibanem dalších 500 mužů, celkem jich tam tedy bude mít Británie z Evropy nejvíce - 10000.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyjádřil Obamově afghánské strategii plnou podporu, ale vyloučil, že by poslal do Afghánistánu další vojáky, nanejvýš přidá další odborníky na výcvik afghánských vojáků.
Německo, jehož vojenskými špičkami zmítá skandál s nepovedeným zářijovým útokem, který zabil asi stovku afghánských civilistů, si počká na lednovou konferenci o Afghánistánu. Teprve pak se rozhodne.
Polsko oznámilo, že uvažuje o šesti stovkách posil. A český ministr obrany Martin Barták řekl, že zvažuje navýšení české účasti o stovku lidí.
Barták: Připravíme afghánskou armádu, pak se stáhneme
Afghánistán musí dobudovat vlastní bojeschopnou a funkční armádu - do té doby je mezinárodní vojenská přítomnost v této zemi nezbytná, domnívá se český ministr obrany a vicepremiér Martin Barták. Úspěchem podle něj bude, jestliže ozbrojené síly Afghánistánu budou do tří let čítat nejméně dvě stě tisíc mužů.
"Jestliže dokážeme do roku 2013, aby byla připravená větší část, to je někde okolo svou set tisíc vojáků a adekvátní počet policistů, pak je důvod uvažovat o snižování mezinárodní vojenské přítomnosti. Ale nejdřív se musí dobýt, udržet a předat - to je logické, nemůžeme tam být donekonečna."
Český ministr obrany Martin Barták k mezinárodní vojenské přítomnosti v Afghánistánu
Česká republika své bojové jednotky právě stahuje. Podle Martina Bartáka by se naše speciální síly měly do Afghánistánu co nejdříve vrátit, protože tam neplní jen bojové úkoly.
"Všichni rozumní lidé ví, že bez speciálních sil to v Afghánistánu nejde, že speciální síly zdaleka nehoní jen povstalce. Cvičí afghánskou armádu - a to velmi intenzivně a možná déle než jakákoliv jiná složka," uvedl ministr.
Připomněl zároveň, že pomáhají také místnímu obyvatelstvu. "Naše speciální síly výrazně pomohly založení jakési elementární a vyšší zdravotní péče v provincii, kterou měly na starost. Kdo tento fakt popírá, tak je ignorant," dodal Barták s tím, že ministerstvo obrany zvažuje posílení české účasti až o stovku lidí.
Generální tajemník NATO požádá spojence o další vojáky do Afghánistánu. Jak bude reakce Evropy? Česko má v Afghánistánu 400 vojáků, ministr obrany uvažuje o vyslání další stovky. O tématu hovořil na Rádiu Česko bývalý náčelník Generálního štábu armády ČR
"Dneska máme poměrně velký kontingent například v Kosovu, kde už vojáci neplní svoji původní roli a je potřeba, aby se úsilí soustředilo právě na tento neuralgický bod, kterým je Afghánistán. Nemusí to být vojáci, kteří budou v podobě speciálních sil, ale vojáci, kteří budou pomáhat při rekonstrukci afghánských ozbrojených sil," uvedl pro Rádio Česko Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu AČR.
O zvýšení české účasti v misi ISAF například o radiolokátor Artur nebo o posílení českého týmu školícího praporu afghánské armády chce Barták co nejdřív jednat s politickými stranami - hlavně se sociální demokracií. Ta zvyšování počtů vojáků v misích odmítá.
Obama: Není to jako válka ve Vietnamu
První muž USA odmítl srovnání s válkou ve Vietnamu. "Na rozdíl od Vietnamu se k nám připojila široká koalice 43 zemí, které uznávají legitimitu našich činů," zdůraznil prezident Obama.
Srovnání s Vietnamem používají často odpůrci další americké vojenské přítomnosti v Afghánistánu. Americký prezident zdůvodnil navýšení počtu vojenských jednotek především potřebou uštědřit rozhodný úder Al Káidě a nutností zabránit stoupencům bývalého vládního hnutí Taliban, aby svrhli současnou vládu. Ta sice může počítat s americkou podporou, ale musí se vypořádat s korupcí.
Přestože Obamovo rozhodnutí vyvolalo na domácí scéně smíšené reakce, podle amerického publicisty Erika Besta nelze mluvit o tom, že by Obama změnil své názory. "Obama musí teď dokázat, že ještě hrají nejdůležitější roli. Ale zároveň si sám protiřečí, když říká, že Spojené státy už nechtějí impérium," podotkl Best.
