Obama ujistil východoevropské členy NATO o silné americké podpoře
„V sázce je mírová budoucnost Evropy,“ prohlásil dnes v Estonsku americký prezident Barack Obama. Hlavním tématem jeho návštěvy je krize na Ukrajině. Obama už dnes v Tallinnu vyzval Rusko, aby přestalo předstírat, že se neúčastní války na Ukrajině. Rusko podporu separatistů na východě Ukrajiny opakovaně popírá.
Obama odpoledne v Tallinnu přednesl projev k mezinárodní situaci a vlastně v něm naplnil cíl návštěvy.
Ujistil pobaltské země o obraně východních hranic Severoatlantické aliance.
Americký prezident řekl, že krizi na Ukrajině nevyvolali žádní fašisté, ale proruští separatisté podporovaní Moskvou.
„Není to vláda v Kyjevě, kdo destabilizuje situaci na východní Ukrajině - jsou to proruští separatisté podporovaní Ruskem, financovaní Ruskem, vycvičení Ruskem, zásobovaní Ruskem a vyzbrojení Ruskem. A ruské síly, které se teď pohybují na Ukrajině, tam neplní žádnou humanitární ani mírovou misi, jsou to ruští vojáci s ruskými zbraněmi v ruských tancích!,“ prohlásil Obama.
Uklidňoval také pobaltské země, které jsou členy NATO, že se nemusejí bát o svou nezávislost.
Litva, Lotyšsko i Estonsko ji ztratily v roce 1940 na základě paktu Ribbentrop-Molotov, tedy smlouvy mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem z roku 1939.
Sovětská vojska země obsadila a pobaltské státy se v roce 1940 staly sovětskými socialistickými republikami. Nic takového se už podle Obamy opakovat nebude.
„Už jednou jste přišli o nezávislost - s NATO ji už neztratíte,“ ujistil americký prezident.
Putin a Porošenko se shodli na řešení krize. Zprávu o příměří však Kreml popřel
Číst článek
Zdůraznil také, že ukrajinský prezident Petro Porošenko byl demokraticky zvolen a že ho Západ bude i nadále podporovat.
„Ukrajina potřebuje víc než slova. Severoatlantická aliance by jí měla pomáhat s modernizací a posílením bezpečnostních složek. A mimochodem - měli bychom dělat víc pro další partnery NATO, včetně Gruzie a Moldavska. I jejich obranu je třeba posílit,“ dodal Obama.
Posluchači na jeho projev reagovali potleskem. Pozorovatelé si všímají, že pobaltské země prosazují vůči Moskvě tvrdý postup.
Problém? Energetika a ruská menšina
Obavy pobaltských zemí z Ruska jsou do značné míry opodstatněné. Neobávají se ani tak přímé invaze, protože Estonsko, Lotyšsko a Litva jsou od roku 2004 členy Severoatlantické aliance, ale na Rusku jsou energeticky závislé a v každé z těchto zemí žije rusky mluvící menšina.
NATO už letos oznámilo silnější ochranu vzdušného prostoru pobaltských zemí. Očekává se, že Tallinn, Riga i Vilnius budou na summitu NATO usilovat o přítomnost vojáků Severoatlantické aliance.
NATO a Rusko se už v roce 1997 dohodly, že ve východní Evropě nebude mít NATO trvale žádné vojáky - jinými slovy, že na základnách u ruských hranic budou vojáci aliance rotovat. A to také Obama přislíbil - více amerických vojáků a více vojenských cvičení v Pobaltí.
Teď je tedy snaha o trvalou přítomnost sil NATO, ale zřejmě se bude mluvit spíše o neustálé přítomnosti.
O dalším postupu aliance v ukrajinské krizi a také proti radikálům z hnutí Islámský stát se poradí spojenci na summitu aliance. Ten začíná zítra ve Walesu.
