Obama ujistil východoevropské členy NATO o silné americké podpoře

„V sázce je mírová budoucnost Evropy,“ prohlásil dnes v Estonsku americký prezident Barack Obama. Hlavním tématem jeho návštěvy je krize na Ukrajině. Obama už dnes v Tallinnu vyzval Rusko, aby přestalo předstírat, že se neúčastní války na Ukrajině. Rusko podporu separatistů na východě Ukrajiny opakovaně popírá.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Americký prezident Barack Obama při svém projevu v Estonsku | Zdroj: Reuters

Obama odpoledne v Tallinnu přednesl projev k mezinárodní situaci a vlastně v něm naplnil cíl návštěvy.

Ujistil pobaltské země o obraně východních hranic Severoatlantické aliance.

Americký prezident řekl, že krizi na Ukrajině nevyvolali žádní fašisté, ale proruští separatisté podporovaní Moskvou.

„Není to vláda v Kyjevě, kdo destabilizuje situaci na východní Ukrajině - jsou to proruští separatisté podporovaní Ruskem, financovaní Ruskem, vycvičení Ruskem, zásobovaní Ruskem a vyzbrojení Ruskem. A ruské síly, které se teď pohybují na Ukrajině, tam neplní žádnou humanitární ani mírovou misi, jsou to ruští vojáci s ruskými zbraněmi v ruských tancích!,“ prohlásil Obama.

Uklidňoval také pobaltské země, které jsou členy NATO, že se nemusejí bát o svou nezávislost.

Litva, Lotyšsko i Estonsko ji ztratily v roce 1940 na základě paktu Ribbentrop-Molotov, tedy smlouvy mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem z roku 1939.

Sovětská vojska země obsadila a pobaltské státy se v roce 1940 staly sovětskými socialistickými republikami. Nic takového se už podle Obamy opakovat nebude.

„Už jednou jste přišli o nezávislost - s NATO ji už neztratíte,“ ujistil americký prezident.

Putin a Porošenko se shodli na řešení krize. Zprávu o příměří však Kreml popřel

Číst článek

Zdůraznil také, že ukrajinský prezident Petro Porošenko byl demokraticky zvolen a že ho Západ bude i nadále podporovat.

„Ukrajina potřebuje víc než slova. Severoatlantická aliance by jí měla pomáhat s modernizací a posílením bezpečnostních složek. A mimochodem - měli bychom dělat víc pro další partnery NATO, včetně Gruzie a Moldavska. I jejich obranu je třeba posílit,“ dodal Obama.

Posluchači na jeho projev reagovali potleskem. Pozorovatelé si všímají, že pobaltské země prosazují vůči Moskvě tvrdý postup.

Problém? Energetika a ruská menšina

Obavy pobaltských zemí z Ruska jsou do značné míry opodstatněné. Neobávají se ani tak přímé invaze, protože Estonsko, Lotyšsko a Litva jsou od roku 2004 členy Severoatlantické aliance, ale na Rusku jsou energeticky závislé a v každé z těchto zemí žije rusky mluvící menšina.

NATO už letos oznámilo silnější ochranu vzdušného prostoru pobaltských zemí. Očekává se, že Tallinn, Riga i Vilnius budou na summitu NATO usilovat o přítomnost vojáků Severoatlantické aliance.

NATO a Rusko se už v roce 1997 dohodly, že ve východní Evropě nebude mít NATO trvale žádné vojáky - jinými slovy, že na základnách u ruských hranic budou vojáci aliance rotovat. A to také Obama přislíbil - více amerických vojáků a více vojenských cvičení v Pobaltí.

Teď je tedy snaha o trvalou přítomnost sil NATO, ale zřejmě se bude mluvit spíše o neustálé přítomnosti.

O dalším postupu aliance v ukrajinské krizi a také proti radikálům z hnutí Islámský stát se poradí spojenci na summitu aliance. Ten začíná zítra ve Walesu.

Estonsko, Lotyšsko a Litva | Foto: ČTK

Helena Berková, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme