Obama vysílá po pětileté pauze velvyslance do Sýrie
Americký prezident Barack Obama formálně jmenoval nového velvyslance do Sýrie. Jde o průlom po letech kritických vztahů. Washington dlouho obviňoval Syřany z podpory ozbrojenců v Iráku a připisoval jim i pět let starou vraždu bývalého libanonského premiéra Rafíka Harrího.
Spojené státy tehdy na protest proti atentátu odvolaly z Damašku svou velvyslankyni. Novým ambasadorem teď bude kariérní diplomat Robert Ford.
Samí Múbajjid, šéfredaktor syrského časopisu Forward, o dopadech sankcí proti Damašku.
Sýrie stále podporuje libanonské hnutí Hizballáh a několik palestinských skupin, které povstaleckými aktivitami a terorem bojují proti Izraeli. Obrat v nahlížení na roli Damašku ale přichází v době, kdy Američané chtějí na Blízkém východě prosazovat zásadnější zájmy.
Řada předních komentátorů totiž nabádala už prezidenta Bushe, aby se namísto konfrontace pokusil syrské vedení nalákat k obnovení spolupráce a oslabil tak vazby Damašku na Írán. Právě teheránský režim vnímají američtí stratégové jako mnohem důležitější výzvu, než syrskou vládu prezidenta Bašára Asada.
V roce 2004 schválil americký Kongres finanční sankce proti Damašku. Podle šéfredaktora syrského anglojazyčného časopisu Forward, Samího Múbajjida, nejsou tyto sankce příliš účinné politicky. Nepřiměly totiž Sýrii změnit chování ani spojence. Větší význam vidí Múbajjid v psychologickém dopadu.
Zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě Břetislav Tureček říká, že USA už před několika měsíci dospěla k názoru, že vyhrocená politika nevedla k ničemu dobrému. "Teď mají Spojená státy jiný zájem - Írán. Sýrie je jediná arabská země blízká Íránu. Stojí na jejich straně. Američanům došlo , že pokud mají oslabit vliv Íránu, tak musí jeho největšího spojence něčím odpoutat."
Zpravodaj Českého rozhlasu, Břetislav Tureček , popisuje ve Světě o druhé současnou situaci v Sýrii.
Tureček vypráví, že když Američané přišli do Iráku, obviňovali Sýrii z podpory pronikání ozbrojenců, teroristů a extrémistů na Irácké území. Dnes kritika na Damašek ubyla: "Můžeme jen spekulovat, jestli je to tím, že ubylo povstaleckých aktivit, nebo opravdu Syřané utlumili podporu. Možné je také, že teď prostě USA Sýrii potřebují, tak nad lecčím přimhouří oko."
Je otázkou, zda za toto americké gesto budou Syřané žádat víc. "Nějakou protihodnotu možná budou očekávat, ale spíš jde o uznání legitimity syrských zájmů na Blízkém východě. Pro Syřany je důležité, že někdo uzná, že i oni mají své zájmy v Libanonu," vysvětluje náš zpravodaj Břetislav Tureček.
Podle něj by si Sýrie od znovunavázání vztahů mohla slibovat i nátlak USA na jejich spojence. Tedy konkrétně na Izrael, který by Sýrii měl vrátit oblast Golanských výšin. Role Američanů by v tomto ale mohla spočívat spíš v dotažení obou států k jednacímu stolu.
Břetislav Tureček je toho názoru, že náboženské rozdíly nejsou zas až takový problém, jak by se dalo čekat. Jako příklad uvádí dobré vztahy USA se silně konzervativní Saudskou Arábií. Spíš jde o pragmatické zájmy jednotlivých států. Například konzervativním zemím, jako jsou Egypt či Jordánsko, jde především o byznys a uchování dobrých vztahů se západem. Uklidnění vztahů se Sýrií proto vítají.
Zlepšení syrsko-amerických vztahů by mohlo přinést Blízkému východu také jednu důležitou skutečnost. A to otupění činnosti radikálních skupin. "Kdyby nebylo Hammásu, tak by Izrael už patrně musel s Palestinci už něco dojednat. Kdyby nebyli radikální islamisté v Egyptě, tak by neměl tamní režim záminku k potlačování opozice," dodává Tureček.
