Obamova návštěva Číny nepřinesla výrazný výsledek

Americký prezident Barack Obama Čínu káral, ale velmi zdvořile. Tak komentují Obamovu třídenní návštěvu v Číně domácí i zahraniční deníky. Všímají si, že v ekonomických otázkách nedošlo k žádnému zásadnímu posunu. Peking zároveň americkému prezidentovi názorně předvedl, co je to cenzura.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Barack Obama s čínským premiérem Wen Ťia-Paem | Foto: AFP

Americký prezident Barack Obama na své první návštěvě Číny nedosáhl velkých výsledků. Jednu změnu jeho cesta přesto přinesla, a to výrazně smířlivější a místy až oslavný tón, kterým americký prezident promlouval k čínským vůdcům. Za to Obamu kritizují americká média, zejména deník Washington Post. Obama se tím podle listu naprosto lišil od svých předchůdců.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výsledky jednání Baracka Obamy s čínským premiérem Wen Ťia-Paem a prezidentem Chu Ťin-tchaem na Rádiu Česko zrekapitulovala redaktorka Magdaléna Trusinová.

Za zavřenými dveřmi ale Obama s čínskou protistranou údajně vyjednával přímo. Jistou zdrženlivost a vstřícnost na veřejnosti vysvětlují zaměstnanci Bílého domu jako účinnější prostředek pro další vyjednávání, než jsou silná prohlášení. Současná krátká návštěva Číny prý také nemohla přinést zásadní průlom, ale byla zaměřená na dlouhodobé výsledky.

Obama vyzval Čínu k uvolnění měnové politiky

Hlavním tématem rozhovorů byly ekonomické záležitosti. Čína je totiž největším zahraničním věřitelem Spojených států. Drží dluhopisy v hodnotě, která přesahuje bilion dolarů. Čínskému ekonomickému růstu také velmi prospívá silně podhodnocená čínská měna vůči americkému dolaru. Kdyby ovšem kurz dolaru klesl, znamenalo by to mimo jiné znehodnocení amerických cenných papírů, které Peking vlastní a také komplikace pro čínský export.

Obama proto vyzval Peking k uvolnění měnové politiky. Na to ale čínský prezident Chu Ťin-tchao reagoval tím, že doporučil Spojeným státům, aby se nechovaly protekcionisticky. Pekingu totiž vadí, že Američané uvalili na jedny z hlavních čínských vývozních artiklů, na pneumatiky a ocel, vysoké dovozní clo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Obamovu návštěvu Číny z Hongkongu popisuje sinolog Martin Hála.

Tento krok má ale své opodstatnění. Jak napsal zpravodajský server BBC, zatímco Číňané dovážejí do Spojených států zboží v hodnotě 28 miliónů dolarů, americký export do Číny dosahuje stěží 6 miliard dolarů.

Další spornou otázkou je prodej amerických cédéček, dívídíček a knih na čínském trhu. Čína se odvolala proti verdiktu Světové obchodní organizace, která se postavila na stranu Spojených států ve sporu s Pekingem. Čína totiž brání zahraničním firmám nabízet jejich produkty přímo, vždy musí využít čínského zprostředkovatele.

Spor má navíc i politické pozadí, zejména američtí demokraté totiž považují čínská restriktivní opatření za hlavní příčinu rostoucího amerického deficitu, který se v srpnu prohloubil o dalších 20 miliard dolarů a deficit v neprospěch USA přesahuje 140 miliard dolarů.

Obě země tak zůstávají v ekonomických otázkách rozdělené. Ve vzájemných vztazích Číny a Spojených států existuje silná potřeba oslabit napětí v ekonomických otázkách, k tomu ale nedošlo. Nicméně, jak si všímá zahraniční tisk, obě země si v mnoha ohledech nikdy nebyly bližší. Deník Washington Post to dokládá na společných projektech, například ve vojenství a ve vědeckém výzkumu, anebo na spolupráci při boji se změnou klimatu. Zároveň ale deník podotýká, že Spojené státy se i při různých podobách spolupráce stále více přizpůsobují Číně, než aby to bylo naopak.

Obama o severokorejském jaderném programu

Co se týče jaderného programu Severní Koreje, obě země se shodly, že je nezbytné, aby se KLDR vrátila k jednacímu stolu a aby se obnovily šestistranné rozhovory o jaderném programu této diktatury. Oba prezidenti dali po vzájemném rozhovoru najevo, že v otázce Severní Koreje hodlají spolupracovat, což je velmi důležité, protože obě země jsou členy Rady bezpečnosti Organizace spojených národů.

Barack Obama také v Číně oznámil, že co nevidět rozhodne o případném posílení amerických vojenských posil v Afghánistánu. Bezpečnostní situace v Afghánistánu je totiž na nejhorší úrovni od roku 2001, kdy bylo v této zemi s pomocí americké invaze svrženo fundamentalistické hnutí Taliban. Obama zvažuje, zda 68 tisíc příslušníků americké mise v Afghánistánu posílit, a to až o 40 tisíc vojáků.

Čínská cenzura

Barack Obama navíc na vlastní kůži poznal dopad čínské cenzury. Jeho síla charismatické osobnosti se totiž naplno projeví při rozhovoru s lidmi, nejlépe v záři reflektorů. A to mu Číňané neumožnili. Americká strana například chtěla, aby prezidentův projev a následný rozhovor se studenty v Šanghaji přenášel živě co největší počet televizí. Ale stal se pravý opak, živé vysílání udělala pouze jedna lokální televize, ostatní o celé akci informovaly se značným zpožděním.

O tom, že Obama mimo jiné zdůraznil, jak potřebný je volný přístup na internet a že lidská práva nejsou americký výmysl, ale univerzální hodnota, se tedy většina Číňanů nedozvěděla. Také po úterních jednáních obou hlav států měla následovat tisková konference s možností dotazů ze strany novinářů a místo toho oba prezidenti jen přečetli svá prohlášení a zmizeli za dveřmi.

Lenka Rafaelová, Magdaléna Trusinová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme