Obava o dialog i přání duchovních. Papež František vysvětlil, proč v Barmě nemluvil o Rohinzích
Papež František řekl důvod, proč při návštěvě Barmy na veřejnosti nebránil Rohingy. Obával se, že by s ním potom barmští předáci odmítali vést dialog, a proto o Rohinzích mluvil jenom na soukromých jednání. Svěřil se taky, že se pak v Bangladéši při setkání s rohingskými utečenci rozplakal.
Kvůli obavám, že by vyslovení výrazu znemožnilo vést dialog, papež na veřejnosti pouze obecně zdůrazňoval nutnost dodržování lidských práv, při soukromých schůzkách s barmskými vojenskými a civilními vůdci se ale prý vyjadřoval naprosto jasně.
'Nemstěte se, odpusťte.' Papež v Barmě mluvil o etnických čistkách a smíření
Číst článek
Termín Rohingové papež vyřkl až při emotivní schůzce s nimi v Bangladéši. Na palubě letadla při návratu z Bangladéše do Říma se novinářům svěřil, že se při setkání s rohingskými uprchlíky rozplakal.
„Věděl jsem, že když v oficiálních projevech použiju to slovo (Rohingové), bude to stejné, jako bych práskl Barmáncům dveřmi před nosem. Hovořil jsem ale o lidských právech, která nesmějí být nikomu upírána, o právu na občanství, abych mohl zajít dál při soukromých rozhovorech,“ řekl papež, který se hned po svém pondělním příletu do Barmy sešel s šéfem armády generálem Min Aun Hlainem a později také s barmskou civilní vůdkyní, nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij.
'Plakal jsem a snažil jsem se to skrýt'
Papež vyjádřil přesvědčení, že se mu podařilo předat své poselství ohledně Rohingů nejvyšším barmským představitelům, a přitom nepřerušit dialog. Při soukromém jednání s vůdci barmské armády prý jasně zdůraznil, že je nutné, aby respektovali práva Rohingů.
Papež po schůzce se Su Ťij: Barma musí respektovat práva všech etnických skupin. Přímo Rohingy nezmínil
Číst článek
V pátek se papež v bangladéšské metropoli Dháce sešel s 16 rohingskými uprchlíky, kteří mu popsali útrapy, jež zažili. „Plakal jsem a snažil jsem se to skrýt," řekl.
Podle svědků se vojáci během svého tažení proti rohingským civilistům v barmském Rakhinském státě dopouštěli zabíjení, mučení, znásilňování a vypalovali celé rohingské vesnice. OSN a USA tuto kampaň označily za etnickou čistku.
Převážně buddhistická Barma Rohingy neuznává jako etnikum, považuje je za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, dlouhodobě je pronásleduje a upírá jim občanství a základní lidská práva. O to, aby veřejně nezmiňoval termín Rohingové, který je buddhistickou většinou v Barmě zapovězen, papeže předem požádali barmští katoličtí duchovní. Měli obavy, že by papežovo poukazování na Rohingy mohlo vyvolat odvetu vůči křesťanské menšině ze strany barmské armády.
