Obavy z Ruska i terorismu zvýšily zájem Poláků o výcvik v polovojenských jednotkách
Z Polska se stává vojenská velmoc. Varšava investuje do zbraní a nejmodernější vojenské techniky. Anexe Krymu Ruskem a konflikt na Ukrajině ale zvýšil zájem Poláků o výcvik v milicích a polovojenských jednotkách.
Hymny to vystihují přesně: zatímco Češi v ní zpívají o borech a lučinách, Poláci v té své varují, že si s šavlí v ruce vezmou, co jim náleží.
A jejich bojovnost se v poslední době projevuje nejen při zpěvu hymny ale také nebývalou aktivitou polovojenských organizací.
Tisíce členů organizace Strzelec v klubech po celém Polsku sice cvičí hlavně s atrapami a slepou municí, ale zápal jim při tom neschází.
S velitelem organizace Strzelec Marcinem Waszczukem mluvil zpravodaj ČRo v Polsku Vít Pohanka
„Sedmnáct let jsem sloužil v polské armádě jako důstojník. Pak jsem šel do civilu a poznal jsem, jaký má Strzelec potenciál. Teď už v něm sloužím 10 let,“ říká Marcin Waszczuk, velitel Strzelce pro celé Polsko.
„Horní věkovou hranici nemáme. Jsou velitelé střeleckých jednotek, kterým je 19, ale máme taky 55leté velitele, dokonce 60leté,“ tvrdí.
Členskou základnu sice tvoří také lidé, kteří měli k branným a ozbrojeným silám blízko, ale zdaleka ne jenom oni. „Jsou to jak vojáci, policisté nebo pohraničníci, tak lékaři, zámečníci nebo taxikáři. Všechny profese,“ vysvětluje Marcin Waszczuk.
'Jestli chceš mír, připravuj se na válku'
Polská vláda bere organizace jako je Strzelec smrtelně vážně. Před pár týdny to zdůraznil ministr obrany Tomasz Siemoniak. To když jejich zástupce pozval do Varšavy na konferenci, kde se s armádou dohodli na spolupráci a společném výcviku.
Spolupráce armády a civilistů má v Polsku dlouhou tradici. Podzemní Armia Krajowa (Zemská armáda) měla za druhé světové války bezmála 400 tisíc aktivních příslušníků. A na takové tradice chtějí dnešní polovojenské organizace navázat.
„Existuje staré římské přísloví: Jestli chceš mír, připravuj se na válku. My Poláci nechceme na nikoho útočit, ale chceme, aby také nikdo nenapadl nás,“ vysvětluje Marcin Waszczuk.
A nebyl by to správný patriot, kdyby nepřipomenul dvě historické události: „Poláci dvakrát v historii ubránili celou Evropu. Poprvé v roce 1683 u Vídně před Turky a potom v roce 1920 u Varšavy před bolševiky, když porazili sovětskou armádu.“
V posledním roce se ukázalo, že nebezpečí z východu může znovu nabrat hodně reálnou podobu. „Vidíme, co se děje na jihovýchodní Ukrajině. Ohrožení tam vzrůstá. Viděli jsme také, jak nedávno vypadaly teroristické útoky ve Francii a v Belgii,“ připomíná Waszczuk.
Desetitisíce Poláků v civilu už se proto teď aktivně snaží, aby v případě potřeby doplnili profesionální vojáky při obraně vlasti. Zájem o výcvik mají podle odhadů další stovky tisíc mužů a žen.