Obavy z terorismu vládnou i v Dánsku a Norsku

Před mezinárodním terorismem není nikdo a žádná země v bezpečí. Přesto jsou státy, které jsou na mušce útočníků více a kde riziko atentátů je tedy vyšší. Patří mezi ně potenciálně i Dánsko, které se aktivně angažuje prakticky na všech horkých místech planty. Podle některých výkladů mohou být ovšem teroristické hrozby určeny i Norsku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kodaň | Foto: David Šťáhlavský

"Přijali jsme bezpečnostní opatření," potvrzuje obavy z teroristických útoků mluvčí zábavního parku Tivoli v centru Kodaně, který ročně navštíví tři milióny návštěvníků. "Máme i svoji vlastní bezpečnostní službu." Dánsko stejně jako Norsko jsou oblíbenými cíly turistů z celého světa. Soudě podle přeplněných ulic v Kodani či Oslu, nebezpečí si nepřipouštějí stejně jako místní obyvatelé. Je to ale skutečně tak?

"Mám strach, slyšela jsem o hrozbách," přiznává mladá maminka z Kodaně. "Právě dnes jsem přemýšlela o bezpečnosti v našem městě, protože jsem musel jet metrem. Ale žádná speciální opatření sama pro sebe nepřijímám." Platí to i pro manželský pár z Nizozemska. "Každé místo na světě může být na nějakém seznamu možných útoků, to bychom museli sedět jen doma a nesměli vycházet," řekli Českému rozhlasu.

"Také my máme obavy, ale myslím, že co se má m stát, tak se stane," dodává otec rodiny z Århusu. Strach z teroru má ale například i tento africký imigrant, i když je v Dánsku teprve krátce a dánsky se teprve začíná učit. Pro některé Dány jsou právě přistěhovalci těmi, kteří přinášejí potenciální nebezpečí, což ale vyvrací šéf detektiv kodaňské policie Per Larsen: "V Dánsku žijí podle posledních údajů tři procenta cizinců z celkového počtu obyvatel. Nejpočetnější skupinu tvoří Pákistánci a Turci, což je dáno historicky. V sedmdesátých letech jsme potřebovali pracovní sílu a tito lidé sem přišli pomoci. V naprosté většině se jedná ale lidi, kteří se sžili s většinovou dánskou společností, nejsou s nimi problémy."

Hlavní detektiv kodaňské policie ale zároveň připouští, že se i mezi přistěhovalci najdou i tací, co smýšlejí radikálně. "Pochopitelně, malá část z nich se kloní k radikalismu a náboženskému fanatismu," potvrzuje Per Larsen a upřesňuje i čísla: "Poslední údaje, které se opírají o informace bezpečnostních služeb, hovoří asi o tisícovce lidí, s nimiž by v tomto ohledu mohl být problém. Jejich způsob myšlení tomu prostě nahrává a jejich radikalismus by dostal volný průběh, pokud by někdo obrazně řečeno zmáčkl ten správný knoflík."

Podle Pera Larsen se však Dánsko nepovažuje za zemi, kde dřímá terorismus. "Jsme mírumilovnou zemí a nemyslím, že by u nás mohlo dojít k nějakým teroristickým útokům." Politicky motivovaný teror přitom Dánsko už jednou zasáhl. Bylo to počátkem osmdesátých let. Terčem byla americká letecká společnost, židovská synagoga a třetí pokus byl naštěstí zmařen. Palestinští pachatelé byli pak dopadeni a odsouzeni k vysokým trestům. Od té doby se něco podobného neopakovalo.

V Dánsku nicméně působí některé radikální skupiny, které jsou pověstné úzkými kontakty s fanatickými bojůvkami na BV, také neonacisté zde nacházejí své útočiště. Jejich úkolem je financovat své zahraniční komplice například praním špinavých peněz nebo bankovními loupežemi.

Také v Norsku existují obavy, že by se mohlo stát terčem mezinárodních teroristů. Výhrůžky Al-Káidy mohou totiž v překladu z arabštiny znamenat i tuto severskou zemi. Oficiální místa ale bezprostřední nebezpečí nepřipouštějí, jak říká generální ředitel Norského ropného direktoriátu Gunnar Berge: "Bezprostřední nebezpečí ropným zařízením v Norsku nehrozí. Jde ovšem o objekty, které mají strategický význam a z tohoto titulu jsou také pod zostřenou kontrolou a ochranou bezpečnostních složek a speciálních služeb," popisuje preventivní způsoby ochrany ředitel.

Kai Nielsen z hlavní ropné společnosti Statoil ale říká: "Bezpečnostní zajištění ropných těžebních zařízení jsou záležitostí vlády a co v tomto směru konkrétně podnikáme, o tom bychom nechtěli veřejně mluvit."

Také na politické úrovni převládá názor, že Norsko je mírumilovnou zemí a svou mezinárodní angažovanost pečlivě vyvažuje, je zemí, která usiluje o spravedlnost pro všechny. Bližší vysvětlení podává v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas Lars Rise, poslanec vládních Křesťanských demokratů: "Členství Norska, které má silnou veřejnou podporu, pochopitelně zavazuje k účasti v tom, co George Bush označuje za "Válku s terorem". Na druhou stranu jsme velice ostře nesouhlasili s USA v otázce války v Iráku. A také proto se nyní snažíme dělat co možná nejvíce, abychom pomohli tamním lidem."

Markéta Pešková, David Šťáhlavský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme