Obce na severu Itálie se navzdory rozhodnutí úřadů zdráhají přijímat uprchlíky z Afriky
Strach a předsudky jsou hlavními důvody, proč Italové odmítají přistěhovalce z Afriky a Blízkého východu. Obyvatelé některých měst a vesnic na severu země se dokonce postavili proti rozhodnutí úřadů ubytovat běžence v jejich obcích. Patří mezi ně i Celana, kde žije pouhých 150 lidí.
Nad ospalým údolím se rozléhá zvuk kostelního zvonu, jinak je v Celaně naprostý klid.
Místní buď pracují na poli, nebo se schovali před pražícím sluncem do kamenných domů, z nichž některé mají i středověké základy.
Ticho panuje také uvnitř obřího komplexu církevní školy. Právě tam přitom chtěly úřady ubytovat stovky běženců.
„Rozumíte, dohromady tady žije 300 lidí, to ale počítám i všechny usedlosti okolo. Samotná Celana má jen 150 obyvatel. A představte si, že by sem najednou přijelo 800 imigrantů, z toho máme hrůzu,“ vysvětluje zpoza zahradního plotu asi 40letá žena.
Obce na severu Itálie nechtějí přijímat uprchlíky z Afriky. O situaci v Celaně se zajímal zvláštní zpravodaj ČRo Robert Mikoláš
Ven vyjít nechce, stejně jako ostatní obyvatelé se s novináři bavit odmítá.
Jde o velmi citlivé téma, zvláště poté, co se v televizi objevily zprávy o zatčení 44 politiků, byznysmenů a mafiánů. Podle vyšetřovatelů se podíleli na rozsáhlé korupci na římské radnici.
Obviněni jsou mimo jiné i z toho, že vydělávali na zařízeních pro uprchlíky. Provoz takovýchto ubytoven může být poměrně výnosný, protože stát platí za každého běžence 35 eur denně.
Většina obyvatel Celany se raději zavírá doma, než aby o problému mluvila na mikrofon. Jedním z mála ochotných je asi 30letý muž.
„Pro mne je to problém, protože tohle jsou malé vesničky, panuje tu klid, lidé sem kvůli tomu jezdí i na léto. Na jedné straně mi běženci nevadí, část z nich určitě potřebujeme, spíš ale ve velkých městech, kvůli obohacování naší kultury, kvůli práci a tak dále. Na druhé straně se však lidé bojí všeho, co jim je cizí. A jak víte, problém s islámskými radikály je čím dál větší, a z toho máme strach,“ svěřuje se.
„Místní se báli, proto vytvořili padesátičlenný výbor a spustili podpisovou akci proti uprchlíkům,“ potvrzuje majitelka hostince, kde se tento výbor také scházel.
Žena svolila k rozhovoru jen pod podmínkou, že zůstane v anonymitě. Ve výboru podle ní zasedal i představitel pravicové Ligy Severu. Ta odmítá ilegální běžence a souhlasí jen s přijímáním politických uprchlíků. Liga Severu vznikla v sousední obci a v oblasti má dodnes velmi silné zastoupení.
Přijímejme jen politické uprchlíky. Ilegály posílejme zpět, žádá Evropu italská Liga Severu
Číst článek
„Církevní škola nakonec souhlasila s tím, že přijme pouze 24 běženců, za to však požadovala, aby katolická charita celé zařízení rekonstruovala. Náklady by tak ale činily jeden milion eur, což charita nakonec odmítla,“ dodává hostinská.
Proti tak malé skupině migrantů už obyvatelé Celany nic nenamítali, měli ale další výhrady. Úřady totiž chtěly kvůli uprchlíkům zrušit místní centrum pro hendikepované děti. Rodiče by je pak museli vozit do vzdálenějších měst – do Bergama nebo dokonce hodinu cesty do Milána.
Vše tedy zatím usnulo na mrtvém bodě a nikdo netuší, co bude dál. V jednom však mají obyvatelé Celany jasno. Víc než 24 uprchlíků v žádném případě nepřijmou.