Objevy nerostných surovin u Falkland a v Jihočínském moři vyvolávají konflikty
Těžaři z celého světa hledají nové surovinové zdroje v oblastech, které se ještě před několika lety zdály člověku nedostupné. Na nová naleziště strategických surovin si ale mnohdy činí nároky řada zemí a někdy řinčí i zbraněmi.
Fosilní paliva v Arktidě, jedny z největších zásob ropy a zemního plynu na světě, nacházející se v Jihočínském moři a až 100 miliard tun vzácných kovů ukrývajících se v Tichém oceánu. Průzkumy podmořského dna v různých částech planety pokračují, protože zájem o jeho bohatství roste, stejně jako spotřeba surovin. Ne každý ale má na těžbu v mořích a oceánech právo, musí totiž, respektive měl by dodržovat Konvenci OSN o námořním právu.
„Podle této konvence, ke které se již připojila většina států světa a je považovaná za platnou normu mezinárodního práva, platí, že každý stát, který má přístup k moři, má nárok vytyčit si dvanáctimílovou zónu teritoriálních vod a také exkluzivní nebo výlučnou ekonomickou zónu, která může sahat až do vzdálenosti 200 námořních mil od pobřeží,“ vysvětluje Michael Romancov z Fakulty sociálních věd UK v Praze.
O možných konfliktech, které mohou vyvolat nálezy nerostných surovin na dnech moří a oceánů, natáčel Robert Mikoláš
Jak ale dodává, ne vždy je možné se této dohody dovolávat. V případě mezinárodních vod totiž platí jiná nařízení, která uplatňuje Organizace pro problematiku mořského dna. A právě k ní se v poslední době snaží obrátit někteří členové Sdružení zemí jihovýchodní Asie-ASEAN, protestující proti rozpínavosti Číny a stále agresivněji prosazovaným nárokům Pekingu na celé Jihočínské moře. Domoci se práva u arbitrážního orgánu se pak snaží domoci hlavně Vietnam a Filipíny.
„Samozřejmě je možné podat žalobu k příslušnému mezinárodnímu soudu, ale ten problém, pokud jde například o Jihočínské moře, respektive problém v oblasti severního pólu, kde obdobným způsobem má své nároky Rusko, se týká toho, že zde existuje ještě jeden zajímavý fenomén, a tomu se říká kontinentální šelf. Kontinentální šelf představuje relativně mělkou část světového oceánu. Většinou se čeká, že tam není větší hloubka než 150 metrů. Je to místo, které bylo dříve pevninou a dnes je zatopeno. Těsně přiléhá k pobřeží určitých států,“ říká Michael Romancov.
Tlak Pekingu
Schůzka ASEANu navíc začala právě dnes a Peking opět slaví diplomatické vítězství. Kambodža, která Sdružení zemí jihovýchodní Asie nyní předsedá, už slíbila čínskému prezidentovi Chu Ťin-taovi, že otázku sporných ostrovů nenastolí. Za to Peking slíbil Phnompenhu zdvojnásobit do roku 2017 vzájemnou obchodní výměnu, a to na pět miliard dolarů.
ČLR tak pokračuje ve snaze zabránit přenesení tohoto problému na mezinárodní půdu za každou cenu, v rámci dvoustranných jednání totiž může uplatnit svou ekonomickou i vojenskou převahu.
Konflikt ale nehrozí jen v jihovýchodní Asii, horko je v současnosti i na jihu Atlantiku, konkrétně u Falklandských, respektive Malvínských ostrovů. V jejich okolí se údajně nachází až 60 miliard barelů ropy. Není proto divu, že v Argentině roste počet hlasů nárokujících si jak podíl na těžbě černého zlata, tak i samotné navrácení ostrovů ovládaných Velkou Británií.
I v tomto případě jsou ale postoje Londýna a Buenos Aires zcela rozdílné, takže jakákoli dohoda je zatím v nedohlednu.
