Česko by v Dnipru mohlo opravit letiště. Pak by se mohlo jmenovat třeba po Janu Husovi, říká starosta
Lvov, Kyjev, Dnipro – to jsou zastávky na cestě českého vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného. Ten nepřiváží peníze, ale spíše projekty spolupráce, výhodné pro obě země. „Máme připravené portfolio českých schopností v našich třech prioritách. To jsou doprava, zdravotnictví a energetika. Jsou to oblasti, na které nejvíce cílí ruské útoky, a zároveň se o nich i nejvíc diskutuje na mezinárodní úrovni,“ říká Kopečný.
Dnipro a Dnipropetrovská oblast je východoukrajinským regionem, nad jehož obnovou převzalo Česko patronát. Jde o území o rozloze téměř poloviny České republiky a žijí tady asi čtyři miliony lidí. Je to oblast jak zemědělská, tak silně průmyslová s centry v Dnipru a Krivém Rohu.
Reportáž Martina Dorazína s českým vládním zmocněncem Kopečným a starostou Dnipru.
„Máme připravené portfolio českých schopností v našich třech prioritách. To jsou doprava, zdravotnictví a energetika. Jsou to oblasti, na které nejvíce cílí ruské útoky, jsou nejvíc poškozené, a zároveň se o nich i nejvíc diskutuje na mezinárodní úrovni,“ říká Radiožurnálu český vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
„Kromě těchto tří hlavních máme ještě další dvě témata. Sociální infrastruktura a čištění vody a vůbec její spravování. Je to často obrovský problém z ekologického i bezpečnostního hlediska. At už jsou to útoky na vodní nádrže nebo čištění vody a používání chemických látek v přítomnosti vojsk,“ popisuje.
Kopečný jednal v Dnipru se starostou Borisem Filatovem, podle kterého má velkoměsto zájem například o spolupráci při rekonstrukci mezinárodního letiště.
Prý tady čekáme na příchod ruského světa, říká žena z Vuhledaru. Z města nechce odejít kvůli svým psům
Číst článek
„Letiště je naší branou do Evropy. Rusko ho bombardovalo třikrát nebo čtyřikrát a je totálně zničené. Čeká ho kompletní rekonstrukce a chtěli bychom, aby česká vláda převzala nad tímto projektem záštitu,“ popisuje starosta.
Letiště po Janu Husovi
„Chceme tady vidět nejen český kapitál, ale také české stavitele, českou techniku i technologie a potom třeba i českého leteckého přepravce. A proč ne? Pokud Česko znovu postaví naše letiště, mohli bychom je pojmenovat po některém z hrdinů českých dějin – například po Janu Husovi,“ říká Filatov.
Tomáš Kopečný vidí rekonstrukci letiště v Dnipru spíše jako úkol nadnárodní. „Letiště bylo zničeno v prvních hodinách ruské invaze. Bylo pro jedenapůlmilionové město a celý region, který byl průmyslovým srdcem, naprosto zásadní, lidé se sem dostávali pohodlně a rychle,“ popisuje.
„Letiště je v takovém stádiu destrukce, že se nebavíme jen o opravě, ale o přebudování. Bylo velmi moderně pojaté a rekonstrukce se postupně dokončovala,“ vysvětluje Kopečný.
Z ukrajinské Avdijivky je apokalyptický obraz zkázy. Místní se bojí ostřelování, ale i příjezdu novinářů
Číst článek
„To, jestli v tom Česká republika bude mít nějakou roli a jakou, je otázka. Spíše na zapojení se do většího konsorcia firem, které takto těžkou úlohu zvládnout dát dohromady z hlediska subdodavatelů,“ říká český zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny.
Dnipro je méně poškozené
„Já se snažím vždycky hledat věci, ve kterých jsme silní. To jsou třeba systémy řízení letového provozu. Ty dodáváme do desítek zemí po celém světě. Samozřejmě také systémy protivzdušné obrany na zabezpečení toho letiště. Samotné konstrukční práce, to je velká otázka,“ dodává Kopecký.
Dnipro není v pozici zoufalého žadatele o peníze, upozornil jeho starosta Boris Filatov. Připomíná, že Dnipro bylo poškozeno mnohem méně než jiná ukrajinská města, přestože i sem jednou za týden nebo za dva ruská raketa přiletí. „Dnipro je bohaté a průmyslově rozvinuté město, takže si zatím s těmito výzvami dokážeme poradit,“ říká starosta.
„Okamžitá česká pomoc by měla směřovat tam, kde ji potřebují více. Jdeme jinou cestou: dohodli jsme se na otevření české kanceláře v Dnipru a v této spolupráci projednáme konkrétní projekty týkající se zdravotnictví nebo sociálních služeb. Chtěl bych ještě jednou zdůraznit, že my nestojíme s nataženou rukou,“ dodává Boris Filatov.
Už podle zvuku rozpoznám rakety, minometnou či dělostřeleckou palbu, říká po roce války zpravodaj
Číst článek
Podle něho Ukrajinu nejvíce zajímají investice, pracovní místa a dlouhodobá spolupráce – na několik příštích desetiletí. „Válka dřív nebo později skončí a – ačkoli to zní trochu divně – každá krize zároveň otevírá okno příležitostí a nebylo by správné, kdybychom tohoto okna nevyužili,“ vysvětluje starosta Dnipru.
‚Jsme jako rodina‘
„Ukrajina bojuje za západní hodnoty, a proto máme velký zájem o spolupráci s českým národem a vládou v dlouhodobém výhledu,“ říká Filatov.
„Pan starosta nám od začátku jasně říkal, ať se věnujeme jiným částem regionu a země, kde potřebují pomoc nejvíc. U nich máme přemýšlet o byznysu. Říká, že až válka skončí, tak tu budou velké infrastrukturní projekty. Vzhledem k tomu, jak Česko pomáhalo vojensky, se ukázalo, že jsme jedna rodina,“ popisuje situaci český zmocněnec.
Kopečnému starosta Filatov řekl, že by Česká republika měla začít pracovat na studiích proveditelnosti a pilotních projektech. „Ne na rozvojové či humanitární pomoci, ale na rovnocenné spolupráci se silným, průmyslovým městem a bohatým partnerem, který může český průmysl výrazně posunout dopředu,“ řekl Kopečný.
Východní Ukrajina není výlučným směrem české iniciativy. O dalších projektech jednal vládní zmocněnec Tomáš Kopečný ve Lvově a v Kyjevě.
