Obnovit hraniční kontroly v Schengenu by mělo být snazší, shodli se ministři
Evropská zóna bez vnitřních hraničních kontrol, tedy schengenský prostor, možná projde velkou změnou. Ministři vnitra evropské sedmadvacítky dnes na schůzce v Lucemburku odsouhlasili rozšíření podmínek pro obnovení kontrol na hranicích.
Nyní je možné hranice uzavřít pouze v případě, že nastane v dané zemi zvýšené nebezpečí, porušení veřejného pořádku nebo je v ohrožení její vnitřní bezpečnost.
Příkladem může být návštěva pečlivě chráněného politika nebo konání velké sportovní akce typu fotbalového mistrovství Evropy v Polsku.
Kromě těchto situací má být ale napříště možné obnovit hraniční kontroly uvnitř Schengenu i kvůli porušení povinností při ochraně vnějších hranic, tedy třeba při hrozbě, že přes hranice budou pronikat imigranti do dalších zemí Unie.
V takové situaci by mohl některý stát zavést kontroly na svých hranicích až na šest měsíců s možností prodlužování této lhůty vždy o půl roku, a to až na dva roky.
Začátkem debat o uzavírání hranic uvnitř Schengenu byla reakce na příliv uprchlíků ze zemí severní Afriky vloni během Arabského jara. Francie tehdy dočasně uzavřela svoje hranice s Itálií, protože právě odtud proudili imigranti. I dnes jsou problémy na hranici mezi Řeckem a Tureckem.
Evropská komise proto vyslyšela volání některých států po možnosti obnovit hraniční kontroly kvůli netěsnosti vnější hranice. Rada ministrů ovšem její návrh hodně pozměnila a komisařka pro vnitřní věci Cecilia Malstömové z toho byla značně rozladěná.
Evropská komise chtěla rozhodování na celounijní bázi
Komise totiž chtěla, aby o obnovování kontrol na hranicích rozhodovala na její návrh celá Unie. Ministři se ale rozhodli EK prakticky vyšachovat a dohodli se na tom, že poslední slovo bude mít vždy konkrétní stát, který bude chtít opatření zavést.
Evropská komise se obává, že v některých zemích to může vyvolat populistické tlaky na zavírání hranic před přistěhovalci, jak to například ve Francii nedávno použil v předvolební kampani prezidentský kandidát Nicolas Sarkozy.
Definitivně ale rozhodnuto není, protože o změnách musí ještě hlasovat Evropský parlament, který pravděpodobně bude mít odlišný názor od členských zemí a bude sdílet podobný postoj jako Evropská komise.
