Obnovit hraniční kontroly v Schengenu by mělo být snazší, shodli se ministři

Evropská zóna bez vnitřních hraničních kontrol, tedy schengenský prostor, možná projde velkou změnou. Ministři vnitra evropské sedmadvacítky dnes na schůzce v Lucemburku odsouhlasili rozšíření podmínek pro obnovení kontrol na hranicích.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Schengenský prostor | Foto: Evropská komise

Nyní je možné hranice uzavřít pouze v případě, že nastane v dané zemi zvýšené nebezpečí, porušení veřejného pořádku nebo je v ohrožení její vnitřní bezpečnost.

Příkladem může být návštěva pečlivě chráněného politika nebo konání velké sportovní akce typu fotbalového mistrovství Evropy v Polsku.

Kromě těchto situací má být ale napříště možné obnovit hraniční kontroly uvnitř Schengenu i kvůli porušení povinností při ochraně vnějších hranic, tedy třeba při hrozbě, že přes hranice budou pronikat imigranti do dalších zemí Unie.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jednání ministrů vnitra EU v Lucemburku sledoval zpravodaj Pavel Novák

V takové situaci by mohl některý stát zavést kontroly na svých hranicích až na šest měsíců s možností prodlužování této lhůty vždy o půl roku, a to až na dva roky.

Začátkem debat o uzavírání hranic uvnitř Schengenu byla reakce na příliv uprchlíků ze zemí severní Afriky vloni během Arabského jara. Francie tehdy dočasně uzavřela svoje hranice s Itálií, protože právě odtud proudili imigranti. I dnes jsou problémy na hranici mezi Řeckem a Tureckem.

Evropská komise proto vyslyšela volání některých států po možnosti obnovit hraniční kontroly kvůli netěsnosti vnější hranice. Rada ministrů ovšem její návrh hodně pozměnila a komisařka pro vnitřní věci Cecilia Malstömové z toho byla značně rozladěná.

Evropská komise chtěla rozhodování na celounijní bázi

Komise totiž chtěla, aby o obnovování kontrol na hranicích rozhodovala na její návrh celá Unie. Ministři se ale rozhodli EK prakticky vyšachovat a dohodli se na tom, že poslední slovo bude mít vždy konkrétní stát, který bude chtít opatření zavést.

Evropská komise se obává, že v některých zemích to může vyvolat populistické tlaky na zavírání hranic před přistěhovalci, jak to například ve Francii nedávno použil v předvolební kampani prezidentský kandidát Nicolas Sarkozy.

Definitivně ale rozhodnuto není, protože o změnách musí ještě hlasovat Evropský parlament, který pravděpodobně bude mít odlišný názor od členských zemí a bude sdílet podobný postoj jako Evropská komise.

Pavel Novák, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme