Obrovská exploze sovětské munice u Berlína je i po 30 letech obestřená tajemstvím
Dannenwalde je malé město v Braniborsku. Téměř nikdo o něm neslyšel. V roce 1977 tam přitom došlo k největší katastrofě, jakou sovětská armáda na území takzvaných spřátelených zemí způsobila. I po 30 letech je možné najít stopy po tehdejší explozi muničního skladu. Navzdory rozsahu neštěstí zůstala celá událost v utajení.
Je neděle 14. srpna 1977 kolem druhé hodiny odpoledne. Byla obrovská bouřka. Najednou se začíná třást země. Lesem létají granáty a rakety. Výbuchy trhají stromy na třísky, les začíná hořet.
Uprostřed tohoto pekla se snaží sovětští vojáci odtlačit munici. Zbytečně. Rakety dolétly až do vzdálenosti dvaceti kilometrů. Zbloudilá střela zasáhla auto, další poškozuje vesnické budovy.
Lidé z vesnic a hotelů v letovisku Dannenwalde prchají. „Posadil jsem děti, manželku do auta a honem pryč," vzpomíná Klaus Behrendt a dodává: „Věděli jsme, že tu Sověti mají sklad zbraní. Říkalo se, že tu jsou i jaderné a chemické zbraně."
„ Podle oficiální verze šlo o požár ve skladu s materiálem, který se podařilo rychle dostat pod kontrolu," říká dnešní starosta Dannenwalde Rüdiger Ungewiss.
V novinách se o obrovském výbuchu a létajících kaťuších uprostřed lesů nad Berlínem nepsalo. Zahynout měl jediný voják, mezi lidmi se mluvilo o desítkách mrtvých. Celá událost je ale dodnes obestřená tajemstvím.
Oblast byla zakázanou zónou, do které neměl nikdo přístup, hlídala ji státní bezpečnost. Výjimkou byl učitel ruštiny Eduard Dürr. Ten se při občasných příležitostech jako tlumočník za bránu sovětského tábora dostal. „ Ani velitel mi neřekl, jak k tomu neštěstí došlo," říká Dürr.
Pravdu se Němci zřejmě nikdy nedozví
Co se tedy 14 . srpna 1977 skutečně stalo? Na kloub se tomu snažil přijít dokumentarista Michael Erler.
„Dokumenty v moskevském archívu jsou dodnes utajené. Snažili jsme se k nim získat přístup, ale nepodařilo se to a ani Rusové, kteří tu působili a dnes žijí v Německu, nechtějí o té katastrofě nic říkat," popisuje.
Přitom mohlo dojít podle Erlera ke katastrofě nevídaných rozměrů, kdyby explodovaly i jiné sklady než jen střely do raketometů. Pravdu se ale zřejmě Němci už nikdy nedozví.
Procházíme se se starostou Ungewissem místy, která před dvaceti lety Sověti opustili. Dnes tu jsou jen vybydlené domy, v některých stromech zůstaly zabodnuté granáty a hlouběji v lesích pravděpodobně nevybuchlá munice.
