Obsazení základny v Karáčí byla pomsta za smrt Usámy bin Ládina
„Byla to pomsta za Usámu bin Ládina", prohlásil vůdce pákistánského Talibanu poté, co jeho bojovníci zaútočili na základnu námořního letectva v Karáčí. Do areálu vtrhly včera večer zhruba dvě desítky ozbrojenců a zničili dvě výzvědná letadla. Vojákům trvalo skoro celý den, než jejich útok odrazili. 12 příslušníků armády přitom přišlo o život. Objevily se taky spekulace o rukojmích, které se ale nepotvrdily.
Od nedělního večera bojovaly pákistánské bezpečnostní síly s ozbrojenci, kteří se zabarikádovali v areálu vojenské základny námořního letectva. Pákistánská armáda už má prostor základny pod kontrolou, ale boj trval 16 hodin, skupina patnácti až dvaceti mužů byla vyzbrojena automatickými zbraněmi, granáty i minomety.
Podle vojenských expertů šlo o koordinovanou a dobře organizovanou akci. K útoku se přihlásila pákistánská odnož Talibanu s tvrzením, že šlo o pomstu za smrt Usámy bin Ládina, kterého zabilo americké komando 2. května na severu Pákistánu.
Jiří Marek a Robert Mikoláš o zásahu pákistánské armády proti Talibanu v Odpoledním Radiožurnálu.mp3
Boj o základnu skončil smrtí 5 ozbrojenců, o život přišlo ale i 12 vojáků pákistánské armády a 14 jich bylo zraněno. Podle analytika Radiožurnálu Milana Slezáka pronikli radikálové na vojenské základně v Karáčí a soustředili se na eliminaci živé síly nepřítele, ale také se rozhodli napáchat co největší hmotné škody:
„Poškozené specializované letouny jsou velmi drahé. Pro Pákistán je velice nepříjemné, že minimálně o dva z nich přišel, to byl zjevný cíl teroristů.“
Pákistánský Taliban je nepřítelem tamní vlády
Podle Slezáka je také zajímavé, že se teroristé drželi celý den, což nasvědčuje tomu, že útok byl plánován a pákistánský Taliban je připraven pokračovat. Nebyla to navíc první akce svého druhu.
Po smrti Usámy bin Ládina zaútočil pákistánský Taliban na výcvikovou akademii zvláštní pohraniční stráže, kde zabil 80 lidí. Slezák však nedělní útok s reakcí na smrt bin Ládina přímo nespojuje:
„Pákistánský Taliban vede svou soukromou válku v Pákistánu, kde bojuje proti tamní vládě, armádě a policii a bojoval dávno před smrtí Usámy bin Ládina. Je možné, že se chce mstít za svého ideového souputníka, ale je také možné, že pokračuje v kampani, kterou začal už dávno, a smrt Usámy si bere jen jako záminku.“
Pákistánský Taliban je pro tamní vládu nepřítelem. I když určité složky ve struktuře pákistánské vlády, například tajné služby, mohly v minulosti s pákistánským Talibanem spolupracovat, Taliban jako takový je nepřítelem pákistánských státních složek.
„Odporuje charakteru státu, který se vytvořil za léta nezávislosti jako islámský, ale vyznávající sekulární zásady,“ dodává Milan Slezák.
Spekuluje se o tom, zda mezi oběťmi nedělního útoku na leteckou základnu nebyli i cizinci, bojovníci Talibanu totiž drželi na letecké základně v Karáčí i několik rukojmích, mezi kterými údajně byli i příslušníci čínské armády.
Pákistán utužuje vztahy s Čínou
Čínské ministerstvo zahraničí tuto informaci sice popřelo, ale pákistánský ministr vnitra dříve uvedl, že mezi rukojmími bylo 11 čínských leteckých instruktorů. Peking je hlavním dodavatelem zbraní do Pákistánu a obě země ještě více utužují vojenské vztahy, informace by tedy nebyla překvapivá.
V uplynulých dnech navštívil Čínu pákistánský premiéra Júsuf Raza a záhy po jeho návratu Islámábád oznámil, že chce, aby Čína vybudovala v Pákistánu námořní základnu.
Americké a Indické tajné služby navíc tvrdí, že v pákistánské části Kašmíru pracují inženýři z čínské lidové armády a Dillí se v této souvislosti ironicky ptá, zda by se podíleli pouze na budování civilních staveb.
Někteří experti také poslední dobou spekulovali o tom, zda Pákistán poskytne Číně zbytky tzv. neviditelného amerického vrtulníku, který byl při akci proti Usámovi bin Ládinovi zničen. Peking a Islámábád to však následně také popřely.
