Obyvatelé Krymu nezměnili názor. Hlasovali by pro připojení k Rusku

Přesně před rokem rozhodli obyvatelé Krymu o připojení tohoto strategicky důležitého ukrajinského poloostrova k Rusku. V kontroverzním referendu se pro to tehdy vyslovilo skoro 97 procent lidí. Západ výsledky hlasování ani následné spojení Krymu s Ruskem neuznal a vůči Moskvě uvalil sankce.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé na Krymu slaví rok od rozhodnutí o připojení Krymu k Rusku | Zdroj: Reuters

Rusko začalo na Krymu investovat především do dopravní infrastruktury. Začalo stavět například nové letiště v Simferopolu.

Na Krym se dá dostat komplikovaně letecky, nebo lodní dopravou přes Kerčský průliv, kde ale kvůli často špatnému počasí trajekty příliš nejezdí.

Jeho obyvatelům chybí především pozemní spojení s Ruskem. Most přes Kerčský průliv, který by spojil Krym s ruským Krasnodarským krajem, měl být původně hotov už v roce 2016. Podle posledních informací ale nebyly zahájeny ani přípravné práce a neexistuje projekt. Zatím se uvažuje o termínu 2018.

Přehrát

00:00 / 00:00

Obyvatelé Krymu před rokem rozhodli v referendu o připojení poloostrova k Rusku. O tématu mluví Martin Dorazín a ředitel ÚMV Petr Kratochvíl

Místní lidé jsou ale spokojeni, že se Krym připojil k Rusku. Potíže, které mají, například v platebním styku, s energetikou a vodou, přičítají přechodnému období.

Nejrůznější průzkumy, provedené i nezávislými sociologickými organizacemi, potvrzují, že obyvatelé Krymu by z velké většiny i dnes znovu hlasovali úplně stejně. Loni přes 90 procent obyvatel bylo pro připojení k Rusku.

První kanál ruské státní televize u příležitosti ročního výročí těchto událostí odvysílal dokument nazvaný Krym - cesta do vlasti. Prezident Vladimir Putin v něm mimo jiné vysvětluje, proč podle něj bylo nutné poloostrov znovu získat pro Rusko.

Krym bychom hájili i jadernými zbraněmi, přiznal Putin v dokumentu

Číst článek

Zaznělo v něm, že Rusko bylo připraveno vyhlásit stav jaderné bojové připravenosti, pokud by Západ nějakým vojenským způsobem reagoval na anexi Krymu.

Rusové se také v dokumentu pyšnili tím, že zahnali na útěk americkou válečnou loď s tím, že v okolí Krymu postavili rakety Bastion, záměrně viditelné i z kosmu. Poté se koráby podle ruských generálů otočily a rychle zamířily k Bosporu.

Tímto se podle ruské představy podařilo zabránit přímému vojenskému střetu. Putin řekl, že střet si zřejmě nikdo nepřál, ale před rokem nevěděl, co může od svých západních partnerů čekat.

Anexe Krymu není mezinárodním společenstvím uznána. Rezoluce valného shromáždění OSN anexi odsuzuje, stejně jako řada mezinárodních organizací, EU, NATO a dalších.

„Moskva tímto krokem získala, co chtěla. Zároveň si ale neuvědomuje, co tímto krokem ztratila. Zisk Krymu znamená ztrátu Ukrajiny, coby klíčového potenciálního spojence Moskvy. A to minimálně na několik generací,“ říká ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl a pokračuje:

„Ukrajina byla v minulosti vnitřně rozdělená, ale tímto krokem se jí podařilo Putinovi sjednotit. A to na základě antiruských sentimentů. Celá akce je učebnicovým příkladem sebenaplňujícího proroctví. Kreml se bál integrace Ukrajiny do EU a NATO. A co vidíme dnes? Právě teď Ukrajina o tyto kroky usiluje více než kdy v minulosti.“

Bez dohadů by to byla nuda, řekl Putin v televizi. Proč dva týdny chyběl, nevysvětlil

Číst článek

Martin Dorazín, Martin Křížek, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme