Obyvatelům Homsu pomáhají přežít těžké časy i peníze z ciziny

Symbolem syrské revoluce se stalo město Homs. Jeho čtvrť Bábá Amr čelila ostřelování syrskou armádou celý měsíc, potom se vzbouřenci vzdali. Humanitární situace ve městě je nadále kritická a z Homsu přicházejí zprávy o nových a nových obětech. Těžké časy se tamním obyvatelům daří přežít i díky lidem, kteří pašují do Sýrie pomoc.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Demonstranti v Homsu s transparenty se žádostí o humanitární pomoc | Zdroj: Reuters

Scházíme se v kavárně v centru Istanbulu. Mazar má něco přes dvacet roků, pochází z Homsu, kde studuje na univerzitě. Vlastně studoval.

Vysoká škola je tam zavřená a Mazar má stejně jiné starosti než sedět v posluchárně. Obstarává peníze pro potřebné.

Přehrát

00:00 / 00:00

S mužem, který do Sýrie tajně vozí peníze, náš reportér Jaromír Marek

„Po světě žije mnoho Syřanů. Některé znám osobně, jiné ne. Vyberou peníze, já je převezu do Sýrie. Jinak to nejde. Banku využít nemůžeme, tajná policie by nás brzy odhalila,“ vysvětluje.

A tak Mazar jezdí mezi Sýrií a okolními státy a domů přiváží peníze v kapse. V Istanbulu si právě převzal výtěžek sbírky, kterou mezi sebou vybrali muslimové žijící v České republice. Přispěli ale i mnozí Češi.

„Já jsem přímo z města Homs, jsou to naši lidé. My nepodporujeme nějaký boj, na to nemáme prostředky. Potřebujeme, aby ti lidé aspoň přežili,“ říká Assem, který žije v Česku už dlouho.

Teď poputují peníze tajně do Sýrie. Na co je vzbouřenci použijí, v tom má Mazar jasno.

„Co hlavně potřebujeme? Léky, někdy jídlo, a někdy dokonce i vodu. Během bombardování čtvrti Bábá Amr žili lidé bez tekoucí vody šest dní a pili rozpuštěný sníh. Potřebujeme ale i technologie, které nejde v Sýrii koupit. Třeba satelitní internet."

Splnit úkol a víc nevědět

Mezi Sýrií a okolními státy pendluje Mazar jednou dvakrát do měsíce. Není sám. Bez lidí, jako je on, by už možná bylo povstání v Sýrii na konci s dechem.

Na otázku, jak celá organizace funguje a kdo ji řídí, Mazar jen krčí rameny. Je článkem řetězu, splní svůj úkol a o víc se nestará. Má pro to dobrý důvod.

„Nepotřebuji vědět víc, než je opravdu nutné. Jednou mě třeba chytí, budou mě bít a mučit. Vím, že řeknu všechno, jen aby přestali. Proto raději nechci vědět víc, než je potřeba. Nic, co by mohlo ohrozit další lidi a celou organizaci,“ Mazar.

Jaromír Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme