V Tichém oceánu znovu funguje síť na zachytávání odpadu. Nejprve se jí plasty chytat nedařilo
Po sérii neúspěšných pokusů se nizozemské organizaci podařilo zprovoznit plovoucí bariéru na zachytávání plastového odpadu v Tichém oceánu. Ve středu to uvedl autor systému Boyan Slat. Hráz má přispět k vyčištění moře v oblasti takzvané velké pacifické skládky mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy, kde podle odhadů vědců pluje 1,1 bilionu až 3,6 bilionu kusů plastu. Informovala o tom agentura AP.
Zařízení organizace The Ocean Cleanup (Úklid oceánu) má podobu 600 metrů dlouhé plovoucí hráze, na níž je zespodu upevněná přepážka sahající až do třímetrové hloubky. Systém dokáže zachytit odpad od velikosti pneumatiky či rybářské sítě po úlomky plastů o šířce jednoho milimetru.
Plovoucí bariéra, kterou pohání jen síla větru, vln a mořských proudů, byla do oceánu umístěna loni v září. Ani za několik týdnů ale nedokázala zachytit žádný plast. Po hladině se totiž pohybovala stejně rychle jako odpad. Autoři problém vyřešili nainstalování podvodního „padáku“, který systém zpomalil. O něco později se ale celá bariéra působením přírodních sil rozpadla.
Na moře ji organizace The Ocean Cleanup po opravách znovu odtáhla z kanadského Vancouveru letos v červnu, od té doby ale pracovala na dalších překážkách - bariéra například nedokázala sesbíraný plast pořádně udržet do doby, než si pro něj přijede loď.
Organizace chce ve vývoji lepších a větších bariér pokračovat a umístit jich do Pacifiku hned několik. Čtyřiadvacetiletý vývojář Slat ale neuvedl, kdy budou další verze připraveny k použití.
Ve světových oceánech končí každý rok 600 000 až 800 000 tun náčiní používaného při rybolovu, odhaduje skupina za ochranu životního prostředí Trash Free Seas Program. Dalších osm milionů tun plastového odpadu, včetně lahví, tašek nebo hraček se do moří každoročně dostane z pláží a řek.
