Očekávat od mise LAS v Sýrii ukončení konfliktu je nereálné, míní analytici

Napětí v Sýrii nepolevuje, přestože ji křižují pozorovatelé Ligy arabských států (LAS). Ti navštívili město Homs, které v poslední době patří k hlavním centrům odporu proti režimu Bašára Asada. V jejich hledáčku jsou také města Idlib na severu země, Dará na jihu a Hamá v centrální části.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Demonstrace proti režimu Bašára Asada ve městě Ma'arrat al-Numan (snímek z 26. prosince) | Zdroj: Reuters

Všechno to jsou dějiště nejtvrdších střetů protivládních demonstrantů s vojáky. Navzdory pozorovatelské misi dál umírají lidé. Jen za dnešek zemřelo nejméně 29 lidí. Mezitím mělo být propuštěno zhruba sedm stovek vězňů, vesměs lidí zadržených při protestech.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vyhlídky syrské mise LAS komentoval ve Světě o osmé analytik Asociace pro mezinárodní otázky Jan Kužvart

Organizace Human Rights Watch tvrdí, že představitelé režimu před pozorovateli ukryli stovky zatčených. Údajně do míst, kam se pozorovatelé nedostanou. Podle LAS ale Sýrie zatím s jejími pozorovateli spolupracuje. Otázkou tak je, zda se členové pozorovatelské mise skutečně dostanou na potřebná místa. Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Jana Kužvarta je to pro 50 lidí velmi těžký úkol.

„Když vezmeme v úvahu, že musí zvládnout kontrolovat zemi, která má skoro 23 milionů obyvatel, je relativně velká a těch vězňů zadržených v souvislosti s protesty je podle OSN 14 tisíc, podle opozice 40 tisíc,“ poznamenal ve Světě o osmé Kužvart, který současně poukázal na nezkušenost některých členů pozorovatelského týmu.

„Vzhledem k tomu, jaké zdroje mají k dispozici, že někteří mají za sebou – podle Human Rights Watch – jenom hodiny tréninku, i když by měli mít minimálně týdny, tak je pro syrský represivní aparát velmi snadné je nějakým způsobem oklamat.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Ve Světě o jedné téma komentoval Jan Fingerland z Českého rozhlasu 6

„I když by se dostali tam, kam by chtěli, i když by s nimi v dané chvíli třeba nebyla uniformovaná eskorta poskytnutá syrským režimem, takže by mohli získávat informace od místních, kteří si jsou dobře vědomi toho, že je může sledovat tajná policie, tak je tam prostě spousta omezení a problémů, které se jim budou stavět do cesty, i kdyby z jejich pohledu, subjektivně, byla plná spolupráce ze strany syrského režimu,“ konstatoval analytik.

Důvěryhodnost mise

Na začátku pozorovatelské mise Ligy arabských států, která začala teprve včera, se podle něj hraje o její důvěryhodnost.

„Některé opoziční skupiny už řekly, že mise je v podstatě mrtvá, protože příliš nahrává režimu a přijímá zkreslený obraz reality. Já bych tu misi, vzhledem k tomu, jak je malá (i když třeba v budoucnu stoupne na 200, 300 lidí), chápal spíše jako gesto, které má získat čas pro Ligu arabských států i pro další aktéry a pro mezinárodní společenství a zjistit míru ochoty syrského režimu jednat.“

„Nemyslím si, že v této fázi syrského konfliktu je možnost, aby mise dosáhla svého deklarovaného účelu, tedy implementace dohody mezi syrským režimem a Ligou arabských států. To znamená ukončit násilí, stáhnout armádu z ulic a propustit vězně,“ uvedl Jan Kužvart ve Světě o osmé.

Mnohé otázky vyvolala také osoba súdánského generála Dabího, který stojí v čele pozorovatelů. Ten totiž velel vojenské rozvědce v době vlády prezidenta Umara Bašíra, jehož vydání požaduje Mezinárodní trestní soud. Amnesty International Dabího viní, že stojí za mučením a únosy z 90. let. Jeho komentáře o vývoji v Sýrii navíc někteří považují za silně prorežimní.

Syrská opozice žádá bezletové zóny

Exilové opozici ale dohoda Damašku s Ligou vadí a považuje ji jen za manévr, který má prezidentu Asadovi získat čas. Syrská národní rada vkládá nejvíce nadějí do podobné akce Západu, jaká proběhla v Libyi. Opozice požaduje například vytvoření bezletových zón, humanitárních koridorů a bezpečných útočišť pro nepřátele režimu, které by byly střeženy stíhačkami Severoatlantické aliance.

Podle Jana Fingerlanda z Českého rozhlasu 6 to ale momentálně příliš reálné není. Jak řekl ve Světě o jedné, do takovéto akce se nikomu nebude chtít.

„Myslím si, že Sýrie je nepoměrně komplikovanější a také nepoměrně důležitější země, než byla Libye. Je komplikovaná geograficky, etnicky a je také ve velice výbušném prostředí, protože sousedí s několika dalšími krizovými oblastmi. Myslím si, že se do toho nikomu nebude chtít.“

„A pokud se to stane, a to by určitě nebylo dříve než třeba za pár měsíců, až ta situace se zase případně promění, pak si umím spíše představit, že to bude spíše některá z regionálních mocností, například Turecko. Ale samozřejmě také platí, že pokud by se vytvořily tyto ’kapsy‘, do kterých by režim nemohl zasahovat, pak by to opravdu začalo znamenat začátek jeho pádu, protože přesně to se stalo i v Libyi,“ poznamenal Fingerland ve Světě o jedné.

Aktivisté na pátek prostřednictvím sociálních sítí svolávají masové protesty.

Tomáš Pavlíček, Adéla Havránková, mta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme