Od Eichmanna k Asadovi: nacistický kat Brunner zahynul v syrské kobce. Před smrtí 'trpěl a křičel'

Nacistický válečný zločinec Alois Brunner zemřel v roce 2001 v 89 letech v syrském Damašku, kde svá poslední léta strávil v mizerných podmínkách ve sklepení pod jedním bytovým domem. Píše o tom podle francouzského deníku Le Monde časopis XXI ve svém středečním vydání. Odvolává se při tom na tři svědky z řad syrských bezpečnostních složek, kteří měli za úkol Brunnera chránit.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

"Židé si zasluhovali zemřít. Byly to odpadky. Kdybych mohl, udělal bych to znovu," prohlásil kdysi Brunner o svém podílu na holokaustu. | Foto: Repro Youtube

Rok a okolnosti úmrtí Brunnera, který je zodpovědný za smrt asi 130 000 evropských Židů za druhé světové války, byly dosud nejasné. Uváděla se léta 1992 i 2010.

"To, co píše XXI, je velmi pravděpodobné. Vidíme, že se ptali někoho, kdo se s (Brunnerem) blízce stýkal," řekl historik a "lovec nacistů" Serge Klarsfeld, jenž původně odhadoval, že Brunner zemřel už v roce 1992.

Vězněm v kobce

Brunner byl ve své kobce podle XXI v podstatě v domácím vězení, a to od roku 2000, kdy se moci dostal současný prezident Bašár Asad. "Asad se ho zbavil," řekl jeden z reportérů XXI Hedi Aouidj ve francouzském rádiu.

Židé v Británii žádají o německé občanství. Kvůli brexitu jsou ochotni zapomenout na minulost

Číst článek

Podle svědků, z nichž jeden se jmenuje Abú Jaman a nyní je uprchlíkem v Jordánsku, zemřela pravá ruka Adolfa Eichmanna v prosinci 2001. Přesné okolnosti úmrtí ale nejsou známy. Jeho tělo bylo omyto podle muslimských zvyklostí a ve vší tichosti pohřbeno na jednom damašském hřbitově.

Bývalý velitel internačního tábora Drancy u Paříže zůstával přesvědčeným nacistou. Ke konci byl prý "velmi unavený, velmi nemocný". "Trpěl a hodně křičel, všichni ho slyšeli," uvedl jeden z jeho strážců. Dostával jen bídnou stravu a nebyl schopen se ani sám umýt.

Přítel Asada staršího

Brunner se do Sýrie dostal na falešný pas v 50. letech. Tam krátce pracoval pro zastoupení západoněmeckého pivovaru, později byl přijat do syrské zpravodajské služby, kde se údajně stal "zvláštním poradcem". Prý se spřátelil i s prezidentem Háfizem Asadem, údajně trénoval kurdské povstalce proti Turecku a prodával zbraně povstalcům v Alžírsku v jejich boji za nezávislost proti Francii. Dvakrát jej zranily dopisové bomby zaslané izraelskou rozvědkou: v roce 1961 přišel o levé oko a v červenci 1980 mu výbuch utrhl čtyři prsty na levé ruce, když otevřel balíček od Svazu přátel léčivých bylin.

V říjnu 1985 poskytl v Sýrii rozhovor německému časopisu Bunte, ve kterém nevyjádřil sebemenší lítost nad svými činy. "Izrael mě nikdy nedostane. Židé si zasluhovali zemřít. Byly to odpadky. Jsem se svým životem spokojen. Kdybych mohl, udělal bych to znovu. Jediné, co mě pobuřuje, je, že v Evropě ještě žijí Židé," řekl tehdy.

Od roku 1993 se o Brunnerovi objevovalo jen málo zpráv. Centrum Simona Wiesenthala mělo za to, že zemřel v roce 2010.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme