Odborníci stále vyšetřují letecké neštěstí v jižní Indii

Odborníci, kteří vyšetřují sobotní letecké neštěstí v jižní Indii, našli jednu z černých skříněk. Při havárii boeingu indické společnosti Air India Express zahynulo 158 lidí, v Indii je to nejvážnější letecké neštěstí za deset let.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

havárie indického letadla | Zdroj: ČTK

Boeing 737 na lince z Dubaje havaroval během přistání v Mangalúru. Přejel konec přistávací dráhy na vrcholku kopce, spadl do údolí a začal hořet. Nehodu přežilo pouze osm lidí, včetně medičky Sabriny. Ta CNN popsala nehodu následujícími slovy:

Přehrát

00:00 / 00:00

O speciálním záchranném systému na přistávacích drahách letišť mluvil na Rádiu Česko letecký publicista Martin Velek.

„Místo toho, aby letadlo zpomalilo a pak zastavilo, začalo nabírat rychlost. Věděli jsme, že se něco děje, všechno se třáslo, pak jsme měli pocit, že padáme. Nejdřív jsem si myslela, že se mi to jen zdá, ale rychle mi došlo, že tomu tak není. A pak mě někdo z toho letadla vystrčil ven, nebo jsem vyskočila, už nevím.“

Sabrinu a další včas zachránila skupinka rolníků. Zatím není jasné, proč letoun včas nezastavil. Před čtyřmi měsíci se ale v Charlestonu v Západní Virginii podařilo odvrátit nehodu s pomocí speciálního systému přistávací dráhy.

Systém se jmenuje EMAS, vyvinula ho francouzská firma Zodiac. V Charlestonu je podobný svah jako Mangalúru a systém EMAS zabránil letadlu sjet dolů. Za deset let prý EMAS zachránil šest letadel.

„Zadržovací systém je možné si představit jako panely z pěnového betonu, podobnému například systému Ytong. Tvrdost je nastavena tak, aby se po něm dalo chodit, dokonce po něm může přejet lehké vozidlo. Mnohem těžší letadlo se do něj ale boří, tím maří energii a zastaví se. Je to podobné štěrkovým brzdícím pásům podél silnic,“ vysvětluje letecký publicista Martin Velek a dodává:

„Štěrk se mimochodem také k tomuto účelu zkoušel, příliš ale ničil samotné letadlo a ohrožoval své okolí. Dalo by se říci, že je to ekvivalent brzdících lan na letadlové lodi nebo sítím na vojenských letištích. Akorát že je vhodný na určitá civilní letiště.“

Podle Velka není podobný systém na českých letištích zapotřebí, jelikož ta se nacházejí na rovinaté ploše.

Helena Berková, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme