Odcházeli za lepším výdělkem. Teď se Češi z Irska vracejí domů
Irsko dostane finanční pomoc od eurozóny na záchranu bankovního sektoru a vlastně celé ekonomiky. Ta prochází hlubokou krizí. V zemi, která byla ještě před časem považována za ekonomický zázrak, je dnes patnáctiprocentní nezaměstnanost. Za lepšími výdělky odešli do Irska mnozí Češi. Dnes ztrácejí práci a vracejí se domů.
Jiří Rosenberg žije v Irsku už dlouho, na předměstí Dublinu měl až donedávna malý obchod, Czechoslovak shop, kde prodával tradiční české zboží Čechům žijícím v Irsku. Dnes jej ale živí především spediční firma, rozváží zboží a v posledních letech hlavně stěhuje Čechy zpátky do Česka.
V rodinném domě nedaleko Dublinu zatím bydlí Sofie s Ivarem a jejich kamarád Jaroslav. Všichni tři se už brzy vracejí. „Vracíme se do Čech 21. prosince. Už jsme tady dlouho, já nepracuji a Ivar už taky není spokojený, protože mu snižují plat,“ říká Sofie.
V Irsku žije už čtyři roky, její přítel Ivar o rok déle. Bez práce je paní Sofie už druhým rokem. Když přišla o poslední zaměstnání, nové už nenašla. Stejně jako Jaroslav. „Už jsem také delší dobu bez práce. Momentálně během jednoho roku jsem nic kloudného ve svém oboru nenašel,“ říká Jaroslav.
Balení jednoduché nebude
Připomíná, že ekonomika nadále padá a odhaduje, že lepší to asi nebude. „Jediným východiskem je návrat do Čech,“ přiznává Jaroslav, který je v Irsku už osmým rokem. Teď se vrací zpátky.
Balení ale nebude jednoduché. „Už měsíc to odkládám. Mám tady asi sto padesát kilo v nářadí. To asi domů všechno nedotáhnu. Vybírám z toho jenom věci, které použiji v Čechách. Třeba speciální klíče, které jsou celkem drahé,“ přemýšlí Jaroslav nad bednami nářadí.
Jak říká, zabalit osm let života není vůbec jednoduché. Sbalí si pár osobních věcí a zbytek nechá v Irsku, stejně jako paní Sofie. „My si vezmeme jenom naše osobní věci. To, co se tady nashromáždilo, to ani tahat nechceme,“ přibližuje Sofie.
Ivar také poznamenává, že se kolegové z Irska pomalu ztrácejí. „Vytratilo se mi asi osmdesát známých. Češi mizejí, ztrácejí práci. Nejvíc ale práci ztrácejí Irové,“ popisuje Ivar.
Odešlo až 12 tisíc Čechů
V dobách největšího boomu irské ekonomiky přilákala vidina slušného výdělku na zelený ostrov tisíce Čechů, podle některých odhadů až dvanáct tisíc. Keltský tygr ztratil dech, práce není a Češi se vracejí domů.
„Jenom tady v našem okolí ze sta lidí nás zbylo dvacet. Z toho vlastně dalších pět nebo šest lidí nemá práci, takže těžko říct, kdo tady ještě vydrží dál,“ říká Jaroslav. Do Irska kdysi odešel za lepším výdělkem. Stejně jako mnozí další.
Dnes se vrací zpět a v jeho staré vlasti jej čeká nový život. Z Irska ale neodjíždí s trpkostí. „Já nejsem nějak spořivý člověk. Každý tady byl vždycky jenom chvilku, tak půl roku, rok. To byli lidi, kteří tady žili o polívce, sušence, jablku. Já jsem nijak zvlášť nešetřil a žil jsem tady stejně jako doma v Čechách. Osm let jsem nepromarnil, makal jsem a celkem jsem si to tu užil.“
