Odklon od jádra si Němci chválí. Uzavíraní reaktorů přesto provázejí problémy
Naprostá většina německé veřejnosti rozhodnutí o odklonu od jaderné energetiky schvaluje. Různé průzkumy během roku dokonce ukázaly, že Němci si jsou ochotni za elektřinu, která nebude z jádra, i připlatit. Antiatomoví odpůrci ale varují, že by bylo Německo po roce 2020, do kdy má odstavit všechny zbývající reaktory, nemuselo být energeticky soběstačné.
Žádná země nezareagovalo na fukušimskou tragédii tak radikálně jako Německo. Vláda kancléřky Merkelové během pár dní otočila o 180 stupňů a rozhodla o ukončení provozu všech jaderných reaktorů do konce roku 2022.
Někteří experti varovali v souvislosti s opuštěním jaderné energetiky před blackoutem. Podobně černé scénáře se nenaplnily, přesto rozhodnutí o uzavření jaderných reaktorů provázejí problémy.
Stav německé energetické politiky rok po havárii ve Fukušimě přiblížila zpravodajka Klára Stejskalová
Hlavním důsledkem odklonu od jádra je návrat k hnědému uhlí, té nejšpinavější technologii z hlediska úniku exhalací do ovzduší. Loni se takto vyrobila čtvrtina německého proudu. Podle exportů navíc význam hnědého uhlí ještě poroste, protože upustit od jádra i uhlí zároveň nejde.
Německo loni po fukušimské tragédii odstavilo 8 nejstarších reaktorů, a to se projevilo třeba i na zisku energetických firem. Lídra na trhu, společnost RWE, to podle odborníků připravilo o 1 miliardu eur.
Chybí přenosové sítě i plynové elektrárny
K odstavení všech reaktorů dojde v roce 2022 a antiatomoví odpůrci varují před tím, aby Německo nezůstalo závislé na dovozu energie z okolních zemí. Například Česka nebo Francie, které mají postavenou energetickou koncepci do velké míry právě na jádru.
EU prověřuje rok po Fukušimě bezpečnost všech jaderných elektráren
Číst článek
Velkým problémem Německa je hlavně nedostatek přenosových sítí. Na severu Německa, kde vznikají velké větrové parky, bývá velký přebytek energie a není jak ho přepravit na jih do Bavorska a Bádenska-Würtenberska. Je zapotřebí vybudovat 4 tisíce kilometrů nových sítí.
Německu chybí také nové plynové elektrárny, proto se tu začíná volat po zřízení nějakého politického centra, které by všechny ty věci koordinovalo a řešilo.
Přesto všechno jsou někteří experti přesvědčeni, že do roku 2020 zbývá málo času a všechny problémy se nepodaří vyřešit.
