Odpůrci i zastánci Obamovy zdravotnické reformy se sešli před Nejvyšším soudem
Nejvyšší soud ve Washingtonu druhý den rozhoduje o osudu reformy zdravotnictví. Šestadvacet z 50 amerických států považuje za neústavní, aby si občané USA podle zákona museli nějaké zdravotní pojištění od roku 2014 pořídit. Reforma se podle průzkumů nelíbí také dvěma třetinám Američanů. Ti aktivnější z nich teď demonstrují přímo před Nejvyšším soudem.
Louie Gohmert je republikánský kongresman z Texasu a zastánce konzervativního Hnutí čajových dýchánků, tedy pravice uvnitř pravicové strany.
Mezi odpůrci reformy je tak trochu celebritou. O posouzení ústavnosti reformy sice požádala Nejvyšší soud sama federální vláda, kongresman Gohmert to ale popírá. Vynutili si to podle něj v prvé řadě odpůrci, kteří reformu napadli u federálních soudů.
„Vláda prezidenta Obamy už chtěla utrácet miliardy dolarů a zadlužovat dál zemi,“ říká kongresman Gohmert a má na zjevně na mysli tu část reformy, která počítá s vyššími státními příspěvky na pojištění pro chudé.
Odpůrcům reformy ale nejvíc vadí jiná věc: reforma chce od roku 2014 zavést povinnost pořídit si nějaké zdravotní pojištění, která zatím v Americe neexistuje. Říká se tomu individuální mandát.
„Když se takový mandát zavede, nikdy to neskončí. Vláda vám bude za chvíli strkat nos do kuchyně a do ložnice,“ burcuje Louie Gohmert. Věří proto, že aspoň pět z devíti soudců označí přinejmenším tenhle bod za neústavní a přinutí vládu ustoupit.
Před Nejvyšším soudem ale neprotestují jenom odpůrci reformy. „Je to hodně zmatený boj,“ říká třeba Tim Butterworth, učitel v důchodu. Hodně lidí je podle něj proti reformě zdravotnictví, protože ji nechápou. Tím také vysvětluje skutečnost, že dvě třetiny Američanů reformu nebo aspoň některé její části podle průzkumů dlouhodobě odmítají.
Nejvyšší soud píše historii
Pohled Američanů na roli vlády se podle Tima mění. „Podívejte se, jak se její úloha změnila za posledních desetiletí,“ poukazuje na skutečnost, že od 60 let byla zavedená takzvaná MedicAid, tedy státem dotovaná péče pro chudé, a Medicare, která zajišťuje péči pro seniory nad 65 let. Obojí bylo ještě v 50. nemyslitelné. Obojí odmítali konzervativci a přesto to prošlo.
„Polovina veškeré zdravotní péče v téhle zemi je hrazená vládou, včetně té mé,“ upozorňuje vysloužilý učitel Tim na skutečnost, která se někdy zapomíná. „Americký systém zdravotnictví prostě není tak nemilosrdný. Jde jenom o to, aby se upravil a zahrnul i desítky milionů nepojištěných. Nejvyšší soud takový argument určitě pochopí a reformu zdravotnictví nechá na pokoji,“ shrnuje Tim.
V majestátní budově Nejvyššího soudu Spojených států se píše historie. Tak důležitá věc se tady nerozhodovala od 30. let minulého století, kdy odpůrci napadali systém sociálního pojištění a jiné novoty, které zavedl Franklin Delano Roosevelt.
Demonstruje se tady místy živě, ale s respektem. Verdikt Nejvyššího soudu, který podle všeobecného očekávání ovlivní listopadové prezidentské volby, ovšem padne až v létě.
