OECD zkoumá, jak se lidé umějí orientovat v moderním světě

Mezinárodní výzkum dospělých známý pod zkratkou PIAAC (Programme for International Assessment of Adult Competencies), si klade za cíl zjistit, zda je člověk dostatečně připraven na život v současné moderní společnosti.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Senior Point si mezi prvními prohlédli zástupci radnice

Senior Point si mezi prvními prohlédli zástupci radnice | Foto: Hana Ondryášová | Zdroj: Český rozhlas

Výzkum připravila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a vedle Česka se ho účastní dalších 24 zemí. Primárním cílem je zjistit úroveň základních dovedností potřebných pro úspěch v běžném životě i na pracovním trhu.

„Zkoumáme také, kde ty dovednosti, které pro život potřebujeme, získáváme – jestli nám stačí škola nebo jestli se i dále dovzděláváme,“ upřesňuje koordinátorka výzkumu za agenturu FCaC Petra Holečková.

Dotazník nejambicióznějšího výzkumu, který byl dosud proveden, je poměrně komplexní. OECD na něm spolupracovala s vládami zemí, které jsou jejími členy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ve Světě o desáté na Rádiu Česko vysvětlovala koordinátorka výzkumu za agenturu FCaC Petra Holečková, jaký přínos bude mít výzkum OECD

„Lidé v klasickém dotazníku, jak jsou zvyklí, odpovídají, jak sami vidí svoji situaci,“ přibližuje Petra Holečková. Lidé podle ní nejprve uvedou, jaké mají vzdělání, jaké jsou jejich zkušenosti s prací, jestli mají práci nebo jestli ji hledají. Dotazník se ptá také na rodinné zázemí, dovzdělávání při zaměstnání, podporu zaměstnavatele v dalším vzdělávání.

„V neposlední řadě se také ptáme na to, jak informace vyhledávají, jak s nimi pracují. Jestli třeba mají počítač, jestli používají internet a podobně,“ upřesňuje Petra Holečková.

Za dotazníkovou částí následuje blok, kde se respondenti setkávají s konkrétními otázkami, které vycházejí z každodenních situací. Otázky se zaměřují třeba na to, jak by respondent filtroval zprávy v poště, jak by vyhledával informace na internetu, jaký zdroj volí k odpovědím na své dotazy a proč.

Od září vyplnily dotazník již čtyři a půl tisíce obyvatel. Výzkum končí v březnu a teprve pak budou známy jeho výsledky.

Orientace v nesouvislých textech, problémy s texty souvislými

Z předchozího výzkumu z roku 1998 mimo jiné vyplynulo, že konkurenceschopnost v rozvinutých zemích je čím dál složitější, že čím dál tím víc je třeba se specializovat i na vzdělanostní ekonomiku či že ubývají zaměstnání ve výrobě.

Podle Petry Holečkové se také zjistilo, že čeští obyvatelé jsou dobře připraveni na zpracovávání textů, které nejsou souvislé povahy, například formulářů. Velmi dobře až nadprůměrně si ve srovnání dvaadvaceti zemí vedli v matematice, například v orientaci v grafech.

„Co nám už tehdy chybělo, bylo právě interpretování souvislých textů, poznání, jestli se nám ty informace hodí, jestli ta argumentace je správná. Vlastně i to spojování údajů, které nejsou v textu, s tím, co se v textu dozvěděli,“ zdůrazňuje Petra Holečková.

Přínos současného výzkumu není tedy podle Petry Holečkové jen ve srovnání v kontextu dalších zemí, ale i ve zjištění, zda a kam se tato situace posunula.

Zuzana Filípková, Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme