Oficiální bilance středečních násilností v Egyptě vzrostla na víc než pět stovek mrtvých
Počet obětí středečních násilností v Egyptě roste. Podle ministerstva zdravotnictví zahynulo při střetech mezi bezpečnostními jednotkami a příznivci Muslimského bratrstva 525 lidí. Nepřiměřený zásah kritizují i mnozí světoví politici včetně generálního tajemníka OSN Pan Ki-Muna. Egyptská vláda ale dosavadní postup hájí.
Aktuální číslo zveřejnilo egyptské ministerstvo zdravotnictví. Většina těl mrtvých stoupenců Muslimského bratrstva je uložená v jedné z mešit v okolí zlikvidovaného islamistického ležení.
Podle premiéra přechodné egyptské vlády Házima al Biblávího byl zásah nutný vzhledem k agresivitě druhé strany a policisté se při něm chovali zdrženlivě, jak prý dokazují i dostupné videozáznamy z operace. „Samozřejmě, když jsme se rozhodli zasáhnout, žádali jsme od policie co největší zdrženlivost. A já musím při této příležitosti policiipoděkovat, protože při akci skutečně projevila vysokou míru zdrženlivosti.
Viděli jsme, jak se řeči o svobodě měnily v terorizování lidí ozbrojenými gangy, v blokování silnic a ničení veřejného majetku. To pak nelze mluvit o svobodě projevu, ale o činnosti, která nerespektuje stát ani jeho občany,“ prohlásil Bibláví a dodal:
O aktuální situaci v Egyptě mluvil na Radiožurnálu Yaser Daniel Reizk, egyptský novinář, který žije delší dobu v Česku
„Stát respekt potřebuje, aby mohl plnit svou funkci. Proto jsme museli zaujmout to stanovisko, že už to nemůže pokračovat a musí se to zastavit. Poté co jsme nabídli možnost vyjednávání.“
S názorem, že zásah byl nutný, souhlasí egyptský novinář žijící v Česku Yaser Daniel Reizk. „Jestliže souhlasíme s předchozími kroky – sesazením prezidenta a předáním moci do rukou dočasné vlády, která má podle nějaké cestovní mapy vést zemi k východisku z krize, byl ten zásah nutný, i když velmi bolestivý,“ tvrdí.
Spojené státy odsoudily násilí v Egyptě a vyzvaly k jeho zastavení
Číst článek
Podle něj nebyli mrtvými jen civilisté. „Část z nich se bránila i se zbraní ruce. Západ se takto chová v boji s terorismem, když se teroristé schovávají za civilisty. Tady měli demonstranti jako rukojmí ženy a děti. Já nechápu, co dělají matky s dětmi na těch demonstracích. Jak to, že neberou ohledu na jejich bezpečnost?“ ptá se.
Po včerejším večerním rozehnání největšího islamistického ležení v Káhiře se žádné další akce neobjevily. V noci byl v hlavním městě až nepřirozený klid a platí to dosud, ačkoli zákaz vycházení skončil v šest hodin ráno. Lidé ale z opatrnosti zůstávají doma, v práci dostali volno, a také většina obchodníků neotevřela.
I na venkově je po včerejších útocích islamistů na desítky policejních stanic a také na křesťanské kostely a školy situace mnohem klidnější, ale určitě to není definitivní stav. Zítra se čekají velké protesty, protože je pátek a to je v muslimských zemích tradičně den velkých demonstrací.
Ministerstvo zahraničí varuje turisty před cestami po Egyptě
Číst článek
„Jsou odhodlaní protestovat, dokud Západ nezmění svou rétoriku a nepochopí, že se v této zemi stal nevratný zlom. Je potřeba se dívat dopředu, postupovat podle cestovní mapy, pod dohledem světa. Toho se mohou zúčastnit i islamisté. Volby by měly být pod mezinárodním dohledem,“ říká Yaser Daniel Reizik a uzavírá:
„Už zaplatili obrovskou cenu, Egypt přišel o stabilitu, ekonomii, turismus, spousty životů. Něco dobrého toho musí vzejít.“
Západ násilí odsoudil
Krveprolití v Egyptě vyvolává ve světě rozporuplné reakce. Policejní razie v káhirských protestních táborech, které vyústily v masakry, kritizují například vládci Kataru a hlavně turecký premiér Recep Erdogan.
Významný spojenec svrženého egyptského prezidenta Mursího žádá, aby středeční násilnosti řešila Rada bezpečnosti OSN. Naproti tomu Spojené arabské emiráty se postavily za současné prozatímní vedení Egypta, zásah proti agresivním skupinám islamistů byl podle monarchie nutný.
Západní státy většinou odsoudily násilí na obou stranách a vyzvaly oba tábory k dialogu. Třeba Dánsko ale s ohledem na události pozastavilo rozvojovou pomoc Egyptu. Za oběti středečních bojů se pomodlil papež František.
