Ohlasy domácího tisku

I český tisk se zabývá situací v USA a také se zamýšlí nad jejími ekonomickými dopady. Komentátoři se shodují na tom, že svět se po útocích změní. Orientalista Miloš Mendel ale odmítá spekulace, že by to mohli být Palestinci nebo jiní islámští militaristé. Takové myšlenky považuje za xenofobní.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

13.září

Milan Vodička z Mladé fronty Dnes soudí, že útok na Spojené státy změní běh následujících roků a možná desetiletí. Podle něj vstupujeme do éry šedé války. Ukázalo se, že k napadení symbolů americké moci a k zasažení ducha i srdce Spojených států stačí zakoupit tři vnitrostátní letenky. Nový způsob válčení hrozí přivést bitvy zítřka do ulic měst, knihoven, úřadů či na stadiony. Každý může být zabit v boji a vzdálenost už nehraje roli. To je vystřízlivění, které nás čeká, konstatuje Milan Vodička a cituje, společně s Washington Postem, slova Trockého: Možná, že nemáte zájem o válku. Ale válka má zájem o vás. Za možná nejdůležitější okamžik celé krize považuje Milan Vodička z Mladé fronty Dnes to, aby se Spojené státy nestáhly do ulity izolacionismu, znovu se spojily se zbytkem světa a společně čelily hrozbě terorismu.

Také podle názoru komentátora Práva Jiřího Hanáka leží na Spojených státech maximální tíha rozhodování: po útoku na Manhattan, který vypadá jako počátek války civilizací, může ta euroatlantická buď omezit svobodu svých občanů a otevřenost společnosti vůbec, nebo tak neučinit a nechat manhattanským vrahům dveře otevřené. Do Spojených států je snadné si kopnout, pokračuje dále autor, rádo se ale zapomíná, že postavily poválečnou Evropu na nohy Marshallovým plánem, že i japonský hospodářský zázrak vykvetl pod jejich patronací. Na druhé straně ale Spojené státy a západní Evropa jakoby neviděly, že svět nejsou jen ony. Že vedle světa říhajícího přejedením a vytřásajícího nadbytečné kalorie joggingem je i svět lidí nikdy nenasycených a hladových. Manhattanský útok, který dopadl na nás na všechny a všem nám hrozí i v budoucnosti, je podle Jiřího Hanáka sycen především náboženským fanatismem a jakýmsi protieuroatlantickým rasismem, včetně rasismu protižidovského. Nikdy by však nenabyl své strašlivé síly, nebýt onoho světa, ve kterém se hladoví a kde chybí naděje, uzavírá autor..

Orientalista Miloš Mendel pochybuje o tom, že by pohnutkou k masové vraždě a zničení symbolů americké moci byla náboženská ideologie. Jak říká v rozhovoru pro Právo, akce měla význam politický. Cílem bylo zasáhnout nepřítele na velmi citlivém místě, na odiv celému světu. Zřejmě šlo o to, ukázat Američanům, že nejsou v bezpečí ani na vlastním území. Vyvozuje z toho, že za atentáty nestojí skupina či skupiny náboženských radikálů, nýbrž tajné služby jedné či více zemí.

Mendel sice připouští variantu, že za útokem by mohli být Palestinci, blíže neurčení islámští teroristé nebo Usám bin Ládin. Podobné spekulace ale považuje za xenofobní. Podle něj není fér, když špičkoví politici i novináři, i u nás, apriorně a s jistotou vědí, kdo to byl, aniž by vše měli podloženo důkazy. Existuje přece i možnost, pokračuje Miloš Mendel, že teroristé nemají vůbec vazby na islámský či arabský svět. Když vybuchla bomba v budově federálního úřadu v Oklahoma City, připomíná Miloš Mendel, taky zpočátku padlo podezření na muslimské extremisty. A přitom atentát spáchal Američan.

David Shorf z Lidových novin upozorňuje na to, že Američany teď čeká izraelský syndrom. Zatímco Izraelci už dávno přivykli životu ve válečném stavu, Američané se do něj probudili ze dne na den. Jak autor uvádí, když v Tel Avivu položíte na zem tašku a odběhnete si prohlédnout výlohu obchodu, můžete způsobit paniku. Všichni Izraelci se bojí bomb. Mají strach ze všeho, co by mohlo být bombou. Policejní robot v Izraeli denně rozstřílí několik zapomenutých spacáků a batohů s knihami.

Ekonomické důsledky teroristických útoků předvídají v Hospodářských novinách Aleš Michl, Petr Němec a Josef Veselý. Společně kreslí krizový scénář, podle kterého mnoho lidí odmítne cestovat letadlem, dovolené budou zrušeny, obchodní jednání odložena. Sníží se i přístup k úvěrům. Vyvozují z toho, že otřes americké ekonomiky může přinést světovou recesi. Podle jejich kolegy Jiřího Němečka několik tisíc kilometrů vzdálený úder teroristů asi citelně zasáhne i naše peněženky. Autor poukazuje na prudký růst světových cen ropy hned po katastrofě a dodává, že i když včera ceny ropy poněkud klesly, podražily už i pohonné hmoty. Náklady na dopravu se pak promítnou i do cen dalších druhů zboží a inflace znovu poroste. Další dopady, i když méně viditelné, se podle něj projeví v celosvětovém zvýšení cen pojištění. Kromě toho, že se pojistný sektor bude muset zahojit z miliardových výplat poškozeným ve Spojených státech, jistě stoupne zájem klientů o pojištění a s vyšší poptávkou stoupne i cena. Krizí oslabený dolar také příliš neprospěje našim vývozcům do teritorií, kde tuto měnu inkasují.

Další komentátor Hospodářských novin Petr Němec zdůrazňuje, že hlavně nesmí vzniknout panika. Všímá si toho, že mnozí analytici se tváří v tvář úterní tragedii nechali strhnout k tvrzením, že jde o útok na samotnou podstatu světového finančního systému a kapitalistického pořádku jako takového. Optimističtější analytici ale tvrdí, že teroristické útoky nemohou srazit nejmocnější světovou ekonomiku na kolena, pokud na takový útok nenaváže vojenský konflikt. Ačkoli šok z teroristického útoku na Spojené státy byl velký, zatím to podle autora článku vypadá, že se vládám daří postupovat koordinovaně i na poli hospodářství. Ale tvrdit, že další otřesy nehrozí, by bylo předčasné.

Markéta Kaclová, Milan Kopp, Marika Táborská, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme