Ohnisek ptačí chřipky v Evropě přibývá
Počet ohnisek ptačí chřipky v Evropě roste: nejnověji byl smrtelný virus H5N1 potvrzen v Tule jižně od Moskvy a rumunské vesnici Maulic v deltě Dunaje. Obě lokality jsou v karanténě, ruská televize dnes přinesla záběry vojáků likvidujících na tři tisíce kusů drůbeže zasažených virem. Vedle Rumunska a Ruska, smrtící forma ptačí chřipky zabíjela také v Turecku. Podezření nahlásilo také Řecko, na výsledky testů Evropa netrpělivě čeká.
Právě na nich bude podle mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna záležet, jaká opatření přijme naše země. Už teď platí zákaz dovozu drůbežího masa a produktů z něj z Rumunska a Turecka.
"Jestliže jde zásilka jakékoliv potraviny živočišného původu z takzvaných třetích zemí, musí být stejně fyzicky zkontrolována, takže zde pro nás žádné nebezpečí nehrozí. V současné době provádíme kontroly českých chovů drůbeže, vodní i hrabavé. Do března příštího roku by měla být zkontrolována polovina chovů. Zároveň byly vytipovány oblasti, kde se mohou shromažďovat tažní ptáci," řekl mluvčí.
Německo zakázalo vypouštění drůbeže kvůli ptačí chřipce na celém území státu. Zákaz začne platit nejpozději od této soboty a přichází po potvrzení výskytu vysoce nakažlivé choroby ptactva v evropské části Ruska. Opatření má zabránit kontaktu užitkové drůbeže s tažnými ptáky, kteří jsou považováni za možné nositele infekce. Platit má do poloviny prosince, kdy stěhování tažných opeřenců skončí.
Vakcínu proti chorobě úspěšně na lidech testuje Maďarsko. Jedinci očkovaní touto vakcínou si v krvi vytvořili protilátku. Zatím se ale jedná jen o předběžné výsledky. Testy léku pokračují. Vakcína, nejdříve vyzkoušená na zvířatech, brání dalšímu šíření smrtícího viru H5N1. V případě zvířat je její účinnost už prokázaná a lze ji používat. Vývojem účinných léků proti ptačí chřipce se v současnosti zabývá řada zemí. Podobnou úspěšnost hlásí například také australská vláda, která uvažuje o celoplošném očkování proti ptačí chřipce.
Obava z ptačí chřipky může vést některé lidi až v nezákonné ničení hnízd stěhovavých ptáků, jako jsou vlaštovky a jiřičky. Jaroslav Cepák z České společnosti ornitologické potvrdil, že se množí dotazy na možnost zavlečení nebezpečného viru právě prostřednictvím drobného ptactva. Podle něj je ale takový strach přehnaný.
"Domněnka, že tažní ptáci k nám mohou v současné době virus přinést, není úplně opodstatněná. Nyní tah končí, a ti ptáci, kteří se v současné době u nás vyskytují, pocházejí z oblastí severně a severovýchodně od nás, případně to je naše populace. Takže ten kontakt s oblastmi Dunajské delty nebo Řecka v současné době není," doplnil ornitolog.
Ptačí chřipka vyvolaná nebezpečným virem H5N1 už zasáhla téměř půlku světa, na člověka se však přenáší velmi zřídka a výhradně jen od nakažené drůbeže; přenos z člověka na člověka zatím prokázán nebyl. V jihovýchodní Asii, odkud virus pochází, se od roku 2003 nakazilo 117 lidí, z toho 60 případů skončilo smrtí.
