Ohnivé katastrofy v Evropě: za většinu požárů mohou lidé, nebezpečné je i bezohledné zemědělství

V posledních měsících už požáry způsobily obrovské škody ve státech, jako jsou Portugalsko, Velká Británie, ale i Spojené státy na druhé straně Atlantiku. Proč se to děje? A jak těmto katastrofám čelit? Odpovědi hledal portál stanice BBC.

Atény Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle britské stanice současné letní požáry zase tak výjimečné nejsou. Přirozeně k nim dochází zejména v lesích, kde je způsobují vysoké teploty vzduchu či údery blesku. Avšak naprostou většinu z nich – celosvětově až devadesát procent – zaviní lidé. Příčinou bývá grilování, odhozený cigaretový nedopalek nebo také žhářství.

Řecko má ale letos neobyčejnou smůlu. Zažilo extrémně suchou zimu, nezapršelo ani na jaře. A tráva, křoviny a stromy jsou vyschlé na troud, upozorňuje Thomas Smith, specialita na životní prostředí z Londýnské školy ekonomie a politických věd (LSE). Srážky podle něho nepřišly ani v létě a přidal se rovněž silný vítr.

Ohniska požárů

Oheň se tak rychle šíří a vytváří další a další ohniska, a to i ve vzdálenosti několika kilometrů. Povrchové požáry – spalující například nízký lesní porost – se nicméně šíří pomaleji a lze je lépe kontrolovat. Ve skutečnosti mohou být dokonce užitečné. „Přispívají k regeneraci lesních porostů,“ doplňuje nizozemská expertka na tuto problematiku Cathelijne Stoofová.

Problém nastává, když se oheň rychle vyšplhá do korun stromů. Pak je jeho likvidace velmi obtížná. Nejde však jen o dřevo a trávu, které plameny rychle stravují. Rizikem jsou blízká lidská obydlí a také automobily, zejména kvůli plastům, pryži a dalším umělým materiálům, poznamenává BBC.

Právě proto v Řecku hořelo tolik aut. A to i těch, které se od ohnisek požárů nacházely relativně daleko. Mnoho lidí tragicky našlo smrt právě při pokusu o útěk. Zůstali uvěznění ve svých vozech a v nastalém chaosu a dopravních zácpách přišly zoufalé snahy o rychlou záchranu vniveč.

Jak se bránit?

Dalo se tomu zabránit? Zčásti ano, myslí si server britské stanice, a doporučuje účinnou koordinaci záchranných prací a kvalitní evakuační plány. Právě ty přitom na místě nynější řecké tragédie často chyběly. Ale jsou tu i další recepty, jak požárům předcházet, eventuálně zmírňovat jejich následky.

Například keře a další suché dřeviny by měly být pravidelně od silnic a domů odstraňovány. Oheň se poté nebude šířit tak rychle. Podle expertů jsou totiž přeschlé porosty „bombou, která jen čeká na výbuch“.

Žár a plameny jsou největšími a nejviditelnějšími riziky, jimž lidé při požáru čelí. Extrémně škodlivé ale mohou být i kouř a uvolněné zplodiny. Zvláště pokud trpíte astmatem nebo plicním onemocněním. Přestože je toxický i kouř z hořící vegetace, obvykle rychle zmizí. Dým vznikající při spalování plastu nebo azbestu je mnohem nebezpečnější.

Stejně jako měnící se klima, na rizicích se podepisují i další faktory. Zemědělská půda se v moderní době využívá stále šířeji a bezohledněji a to nebezpečí požárů zvyšuje. „Zejména v jižní Evropě lidé po staletí hospodařili na malých plochách. Oheň měl tudíž mnohem menší šance,“ dodává Cathelijne Stoofová.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.

Jana Šmídová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme