Ohnivé katastrofy v Evropě: za většinu požárů mohou lidé, nebezpečné je i bezohledné zemědělství
V posledních měsících už požáry způsobily obrovské škody ve státech, jako jsou Portugalsko, Velká Británie, ale i Spojené státy na druhé straně Atlantiku. Proč se to děje? A jak těmto katastrofám čelit? Odpovědi hledal portál stanice BBC.
Podle britské stanice současné letní požáry zase tak výjimečné nejsou. Přirozeně k nim dochází zejména v lesích, kde je způsobují vysoké teploty vzduchu či údery blesku. Avšak naprostou většinu z nich – celosvětově až devadesát procent – zaviní lidé. Příčinou bývá grilování, odhozený cigaretový nedopalek nebo také žhářství.
Řecko má ale letos neobyčejnou smůlu. Zažilo extrémně suchou zimu, nezapršelo ani na jaře. A tráva, křoviny a stromy jsou vyschlé na troud, upozorňuje Thomas Smith, specialita na životní prostředí z Londýnské školy ekonomie a politických věd (LSE). Srážky podle něho nepřišly ani v létě a přidal se rovněž silný vítr.
Ohniska požárů
Oheň se tak rychle šíří a vytváří další a další ohniska, a to i ve vzdálenosti několika kilometrů. Povrchové požáry – spalující například nízký lesní porost – se nicméně šíří pomaleji a lze je lépe kontrolovat. Ve skutečnosti mohou být dokonce užitečné. „Přispívají k regeneraci lesních porostů,“ doplňuje nizozemská expertka na tuto problematiku Cathelijne Stoofová.
Problém nastává, když se oheň rychle vyšplhá do korun stromů. Pak je jeho likvidace velmi obtížná. Nejde však jen o dřevo a trávu, které plameny rychle stravují. Rizikem jsou blízká lidská obydlí a také automobily, zejména kvůli plastům, pryži a dalším umělým materiálům, poznamenává BBC.
Právě proto v Řecku hořelo tolik aut. A to i těch, které se od ohnisek požárů nacházely relativně daleko. Mnoho lidí tragicky našlo smrt právě při pokusu o útěk. Zůstali uvěznění ve svých vozech a v nastalém chaosu a dopravních zácpách přišly zoufalé snahy o rychlou záchranu vniveč.
Jak se bránit?
Dalo se tomu zabránit? Zčásti ano, myslí si server britské stanice, a doporučuje účinnou koordinaci záchranných prací a kvalitní evakuační plány. Právě ty přitom na místě nynější řecké tragédie často chyběly. Ale jsou tu i další recepty, jak požárům předcházet, eventuálně zmírňovat jejich následky.
Například keře a další suché dřeviny by měly být pravidelně od silnic a domů odstraňovány. Oheň se poté nebude šířit tak rychle. Podle expertů jsou totiž přeschlé porosty „bombou, která jen čeká na výbuch“.
Žár a plameny jsou největšími a nejviditelnějšími riziky, jimž lidé při požáru čelí. Extrémně škodlivé ale mohou být i kouř a uvolněné zplodiny. Zvláště pokud trpíte astmatem nebo plicním onemocněním. Přestože je toxický i kouř z hořící vegetace, obvykle rychle zmizí. Dým vznikající při spalování plastu nebo azbestu je mnohem nebezpečnější.
Stejně jako měnící se klima, na rizicích se podepisují i další faktory. Zemědělská půda se v moderní době využívá stále šířeji a bezohledněji a to nebezpečí požárů zvyšuje. „Zejména v jižní Evropě lidé po staletí hospodařili na malých plochách. Oheň měl tudíž mnohem menší šance,“ dodává Cathelijne Stoofová.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.