Ojedinělý úspěch arabského jara sklízí Tunisko, neúspěch Sýrie
Tuniský parlament dnes poprvé zasedá po demokratických volbách. Z arabských zemí, které si prošly revolucí, jde zatím o ojedinělý úspěch. Naopak zatím žádného významného úspěchu nedosáhla Sýrie.
Sýrie se postupně propadá do občanské války a boje mezi armádou na jedné straně a civilisty, opozicí a dezertéry na druhé nabírají na intenzitě. Roste i mezinárodní tlak na režim, ale zatím bezúspěšně a konec je v nedohlednu.
V Egyptě se zase několik dní demonstruje. Armáda tam vlastně nikdy moc nepustila z rukou. Jen obětovala Mubaraka a hledá cestu kudy dál. Pomalé tempo reforem se lidem nelíbí a tak chtějí staronové vedení země popohnat k výraznějším změnám. Konkrétně k předání moci do civilních rukou.
ČTĚTE TAKÉ: Nový tuniský parlament projedná rovnoprávnost žen a mužů
Největším úspěchem arabského jara je asi vítězství v Libyi, která teď stojí na důležité křižovatce. Zbavila se sice letitého vůdce, ale zdaleka ještě nemá vyhráno. Po totálním kolapsu pořádku teď musí vybudovat úplně nový. To znamená především zajistit bezpečí a spravedlnost pro všechny a sestavit vládu.
O moc se teď hádají vojenští velitelé s novými politiky. Bojovníci mají pocit, že se o svobodu zasloužili mnohem víc a chtějí teď patřičnou odměnu. Ale určovat politickou moc podle velikosti soukromých armád je nebezpečné. A může vést až k občanské válce, obzvláště když se polovojenské jednotky tvoří podle kmenové příslušnosti. Jenže místo toho, aby složili zbraně, teď například milice ze Zintánu chce vyměnit dopadeného Saif al Isláma za větší vliv v budoucí vládě.
Úspěch se slaví v Tunisku
Přes obavy z radikalizace islamistů to vypadá, že nejlépe na tom jsou v kolébce arabské revoluce, tedy v Tunisku. Podařilo se vytvořit širokou koalici zastupující jak vítězné islamisty, tak dvě sekulární strany.
Tak široká koalice by měla být zárukou, že nová ústava, kterou prozatímní parlament má za úkol sepsat, bude opravdu demokratická a nedojde ke zneužití moci jednou skupinou.
Dnešní protesty před parlamentem při jeho prvním zasedání pak jsou jen důkazem toho, že lidé se o politiku zajímají a politici budou pod neustálým dohledem veřejnosti. To všechno dává Tunisku velké naděje na úspěch. I když určitě je čeká ještě mnoho tvrdé práce.
