Sencov vyměnil festivaly za válku. ‚Nemusíte mít ukrajinskou krev, abyste byli ochotni pro ni zemřít‘
Mezinárodní filmový festival Febiofest při svém zahájení ocení 45letého ukrajinského režiséra Oleha Sencova. Bývalý politický vězeň ruského režimu dostane Cenu Kristián za přínos světové kinematografii. On sám se už ale jako filmař necítí. „Když jsem byl ve vězení, měl jsem sen, že jsem ve svojí rodné vesnici na Krymu, kde v uniformě a s pistolí jedu na tanku s ukrajinskou vlajkou. Teď se to stává skutečností,“ popisuje pro Radiožurnál.
Oleh Sencov má za sebou několik filmů, pět let pobytu ve vězení a aktuální zkušenost z bojů na Ukrajině. Právě teď brání svou zemi proti ruské agresi jižně od Donbasu.
Na Ukrajině se po roce 2014 rodí nový národ. Ukrajinci se spojili a jsou ochotni pro svoji zemi zemřít, řekl Oleh Sencov Radiožurnálu přímo z fronty. Poslechněte si reportáž
„Jsme blízko posledních ruských útoků z tohoto týdne. Dnes očekáváme další a snažíme se je zastavit. (Ruský prezident Vladimir) Putin nechce jenom Krym nebo Donbas, chce celou Ukrajinu. Chce zničit ukrajinský národ,“ vysvětluje Oleh Sencov. V roce 2014 ho zatkli a následně odsoudili ke 20 rokům vězení za údajné plánování teroristických útoků na Ruskem anektovaném Krymu.
Obvinění popíral a hlásil se k hnutí Euromajdan, které stálo za svržením proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče.
„Na Ukrajině se po roce 2014 rodí nový národ. Můžete být čistokrevní Ukrajinci, můžete být jen poloviční, nebo ani nemusíte mít v žilách ukrajinskou krev, ale můžete mít ukrajinskou duši a srdce. Stejně jako etničtí Rusové, krymští tataři a ostatní, kteří na Ukrajině žijí. Oni se cítí jako Ukrajinci. Protože právě Ukrajinci jsou lidé, kteří se spojili, protože tuhle zemi milují. Znají její jazyk a jsou ochotní pro ní zemřít,“ říká bývalý politický vězeň.
Nosoroh
Na letošním Febiofestu bude mít českou premiéru Sencovův film Nosoroh o drsných devadesátých letech na Ukrajině.
„Je to film o temné stránce naší historie. Devadesátá léta, tedy období po rozpadu Sovětského svazu, tu byla krvavá a divoká. Stát neměl skoro žádnou moc, místo něj ji měli muži, co se se zbraněmi potulovali v ulicích – tedy gansteři. Nikdo o tom zatím film nenatočil, protože všechny vždycky zajímá jen ta perfektní stránka vlastní země nebo historie. Ale mým cílem bylo ukázat, jak hrozně jsme žili, jaké poměry tu vládly, jak špatně jsme na tom byli,“ vysvětluje režisér.
Natáčení filmu Nosoroh mělo začít už v roce 2014, ale přerušilo jej právě Sencovovo zatčení. Z ruského vězení se dostal po pěti letech díky výměně vězňů, kterou inicioval ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj.
Ukrajina si udržuje kontrolu nad většinou vzdušného prostoru. Rusové dál útočí na východě
Číst článek
„Film se promítal na různých festivalech, třeba v Polsku nebo Maďarsku. Diváci za mnou pak chodili a říkali mi, že si to taky takhle pamatují, že to v jejich zemích bylo dost podobné. To ano, ale pak jsme se vydali jinými směry,“ popisuje Sencov.
„Češi, Maďaři i Poláci se nepřiblížili k Rusku, ale k západní Evropě. A teď žijete v jiných podmínkách. A to jak v ekonomických, tak i v politických. U nás je válka, a to je důsledek právě toho, že jsme se naklonili k Rusku. To si myslí, že Ukrajina je jenom jedna z jeho provincií. Teď, když Ukrajina povstala a chce do Evropské unie, vnímá to Rusko jako rebelii,“ dodává.
Rozhovor Sencov nabídl ve středu dopoledne, když se s ostatními vojáky na frontě dohodl, že může na hodinu opustit zákopy a dát rozhovor českým novinářům. Natáčel se přes WhatsApp, o pár minut dříve byl v dálce slyšet zvuk padajících bomb.
