Ruský prezident Putin nařídil zrušit útok na ocelárny Azovstal v Mariupolu a pokračovat v blokádě
- Ukrajinský Mariupol je pod kontrolou ozbrojených sil Ruska a Doněcké lidové republiky, řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu prezidentovi Vladimirovi Putinovi.
- Zbývající ukrajinští obránci jsou zablokováni v místních železárnách a ocelárnách Azovstal, tvrdí.
- Šéf Kremlu nařídil útok na tento hutní komplex zrušit a místo toho pokračovat v jeho blokádě.
- Rusko se rozhodlo pro blokádu Azovstalu, protože ho nemůže dobýt silou, reagoval poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč.
„Považuji navrhovaný útok na průmyslovou zónu za zbytečný,“ řekl Putin šéfovi resortu obrany během setkání v Kremlu. Podle Reuters své rozhodnutí zdůvodnil snahou ochránit životy ruských vojáků. Je prý lepší počkat, až ukrajinským bojovníkům dojdou zásoby.
„Není třeba lézt do těchto katakomb a plazit se podzemím těchto průmyslových zařízení. Zablokujte tuto industriální oblast tak, aby nemohla proletět ani moucha,“ řekl Putin.
Ruský prezident podle Reuters rovněž prohlásil, že Rusko garantuje ušetření životů ukrajinských vojáků, kteří opustí ocelárny Azovstal, a slíbil, že s nimi bude zacházeno s respektem a raněným bude poskytnuta lékařská péče.
Šojgu prezidentovi dříve sdělil, že v areálu rozsáhlého metalurgického komplexu se podle něj nachází více než 2000 ukrajinských bojovníků a ruským silám by prý mohlo trvat tři až čtyři dny, aby získaly kontrolu nad závodem.
Putin „osvobození“ Mariupolu, jak Rusové označují svou okupaci částí Ukrajiny, nazval „úspěchem“ a ministrovi pogratuloval. Ponechání Azovstalu v ukrajinských rukách však Rusy připravuje o možnost vyhlásit v Mariupolu úplně vítězství, poznamenala agentura AP.
„Utrpěli tam velké ztráty. Naši obránci ho nadále drží,“ řekl později Arestovyč. „Lze to rovněž vysvětlit faktem, že přesunuli část svých sil (z Mariupolu) na sever ve snaze posílit jednotky, které se snaží splnit jejich hlavní cíl... postupovat ke správním hranicím Doněcké a Luhanské oblasti,“ dodal prezidentský poradce.
„Ve skutečnosti se za posedních několik dní nic podstatného nezměnilo. Bojovníci jsou stále v ocelárnách Azovstal, ale toto je součástí pokračující kremelské strategie, která má ruskému lidu namluvit, že vše jde podle plánu,“ poznamenala stanice BBC na svém webu k dnešnímu vystoupení Putina se Šojguem v televizi.
Úplné dobytí Mariupolu je podle Reuters ústřední částí plánu Moskvy odříznout Ukrajinu od Azovského moře a vytvořit pozemní most spojující Rusko s ukrajinským poloostrovem Krym, který Moskva anektovala v roce 2014.
Scholzovo selhání? Postoj vůči Ukrajině je problematický pro spojence, vadí i v Německu
Číst článek
Šojgu Putinovi řekl, že Mariupol má pro Rusko symbolický význam, jelikož je podle něj de facto velitelstvím pluku Azov, který Moskva označuje za krajně pravicový a avizovala jeho zničení. Ruský ministr obrany také sdělil, že Rusko při svém tažení na Mariupol zabilo přes 4000 ukrajinských vojáků a 1478 se jich údajně vzdalo. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze nezávisle ověřit.
Proruští separatisté z takzvané Doněcké lidové republiky, kteří se podílejí na ruském obléhání a dobývání města, v úterý ohlásili útok na Azovstal. Ukrajinští činitelé přitom obviňovali ruské síly, že na hutní komplex shazují extrémně silné bomby.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters reagoval, že ač je většina klíčového jihoukrajinského přístavního města pod kontrolou Rusů, v části dál kladou odpor ukrajinské síly. Upozornil, že ve městě je uvězněno 120 000 civilistů, a řekl, že Kyjev se snaží dojednat s Moskvou výměnu zajatců za mariupolské vojáky a civilisty.
Ukrajinské úřady v uplynulých dnech uvedly, že v Azovstalu jsou rovněž stovky civilistů, včetně žen, dětí a seniorů, kteří se tam schovali před ruským ostřelováním a bombardováním města.
Ocelárny a železárny Azovstal jsou považovány za poslední významnou oblast ukrajinského odporu ve strategicky důležitém Mariupolu. Moskva několikrát vyzvala tamní obránce, aby složili zbraně, ti něco takového dosud odmítali.
Článek pokračuje pod online reportáží.
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková ještě před dnešními prohlášeními z Moskvy uvedla, že ve středu vyjely z Mariupolu skrze humanitární koridor čtyři evakuační autobusy, a dodala, že snaha o evakuaci z města má dnes pokračovat.
Bezpečnostní situace je však složitá, jsou možné změny, upozornila místopředsedkyně vlády. Už ve středu připustila, že humanitární koridor nefungoval tak, jak se plánovalo. Místo asi 6000 osob se podařilo odvézt jen několik desítek.
Dostane Ukrajinec před českým prvňákem přednost? To by se stát nemělo, tvrdí poslankyně Zajíčková
Číst článek
Vereščuková vyzvala Rusko, aby urychleně umožnilo evakuaci civilistů a zraněných vojáků z oceláren. „Je tam kolem 1000 civilistů a 500 zraněných vojáků. Ti všichni dnes musí být z Azovstalu vyproštěni,“ uvedla na facebooku.
Snahy o vytvoření bezpečné organizované evakuace z obléhaného města opakovaně selhávaly. Lidé se povětšinou z města dostávali ven osobními automobily. Kyjev zároveň obviňuje Moskvu z násilného vysídlení desítek tisíc obyvatel města do Ruska. Moskva tvrdí, že Rusko v rámci humanitárních evakuací přijalo na 140 000 civilistů.
Ruské jednotky obléhají Mariupol od začátku března a město zažilo jedny z dosud nejdramatičtějších bojů současné ruské invaze na Ukrajinu. Rozsah utrpení jeho obyvatel se stal středem pozornosti celého světa, značná část města se po téměř dvouměsíčním ruském obléhání proměnila v ruiny, podotkla AP. Reuters označil Mariupol za dějiště nejhorší humanitární katastrofy současného konfliktu.
Místní úřady odhadují, že kvůli ruskému bombardování a bojům zemřelo v Mariupolu nejméně 21 000 obyvatel. Zůstává v něm podle nich kolem 100 000 obyvatel. Před počátkem invaze 24. února ve městě žilo zhruba 400 000 lidí.
