Přesně před dvaceti roky začala mezinárodní operace Pouštní bouře, první válka pod vedením Spojených států proti režimu iráckého diktátora Saddáma Husajna. Hlavním a úspěšným cílem ofenzívy bylo ukončení irácké okupace Kuvajtu. K obsazení ropného emirátu u Perského zálivu přiměla Saddáma Husajna touha po kuvajtském bohatství i skutečnost, že monarchie tehdy patřila k největším věřitelům ekonomicky vyčerpaného Iráku.

4:45 17. ledna 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Operace pouštní bouře začala masivními nálety, pozemní vojska se do ofenzívy zapojila až na sklonku války, která trvala pouhých 43 dnů.

Protiirácká koalice, ve které figurovalo i tehdejší Československo a taky několik arabských států, neměla drtivou převahu v počtu vojáků, zato technologickou ano.

Následky konfliktu i ztráty proto byly hodně asymetrické. Spojenci ztratili přes tři stovky vojáků, ve válce zahynulo taky asi tisíc Kuvajťanů. Iráčané počítali mrtvé vojáky i civilisty po desítkách tisíc.

Stovky iráckých tanků skončily jako výmluvné pomníky debaklu zdemolované v poušti, infrastruktura arabské země se ocitla v troskách. Bagdád se zmohl na odpověď v podobě ostřelování Izraele i Saúdské Arábie a na podpálení kuvajtských ropných vrtů.

Jan Prokeš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít