Operace západních spojenců nad Libyí pokračují, zapojí se NATO
Po čtyřech dnech leteckých akcí spojenců je sice bezletová zóna nad Libyí zajištěna v délce tisíc kilometrů, ale zabránit jednotkám Muamara Kaddáfího ve srážkách s opozičními silami se úplně nepodařilo. Během 24 hodin se do operace zapojí i Severoatlantická aliance. Zatím bude pouze dohlížet na dodržování zbrojního embarga.
Kaddáfího síly dál ostřelují města Zintan a Misuráta na západě země, odkud povstalci hlásí desítky mrtvých a útoky tanků. Jak na Rádiu Česko potvrdil redaktor ČRo Martin Dorazín, který se z Egypta blíží k hranicím s Libyi, nejhorší je situace ve městě Misuráta. „Město je už několik týdnů obklopeno jednotkami Kaddáfího. Začínají tam docházet potraviny, voda či léky. Lidé se kvůli dennímu ostřelování z tanků a děl nemohou dostat do nemocnice,“ přiblížil.
Podobná situace je podle něj také v dalších enklávách na západě Libye. „Je to také důkaz, že jednotky plukovníka Kaddáfího nezastavily své bojové akce a je tedy stále důvod, aby proti nim spojenci zasahovali,“ dodal.
Vojenskou operaci spojenců v Libyi jsme na Rádiu Česko rozebrali s bezpečnostním analytikem Radkem Kholem.
Kaddáfí se v noci ukázal svým příznivcům v Tripolisu a na adresu mezinárodního společenství mimo jiné řekl, že ‘skončí na smetišti dějin. „Prožíváte hvězdné hodiny boje proti imperialismu,“ řekl Kaddáfí shromážděnému davu a slíbil mu vítězství. „Můj domov je zde, zůstanu zde,“ řekl také libyjský vůdce.
Zatímco plukovník Kaddáfí povzbuzuje svůj lid, přívrženci jeho vlády prý hledají spojence v zahraničí. Prohlásila to americká ministryně zahraničí Hilary Clintonová v rozhovoru pro televizi ABC. Podle ní Libyjci oddaní vůdci Muamaru Kadáffímu kontaktují své známé po celém světě a žádají o podporu.
Otázka velení nad operacemi v Libyi
Mezinárodní společenství se zatím stále nedokáže dohodnout, kdo operaci v Libyi velí a bude velet. Varianta, podle níž se naplňování rezoluce Rady bezpečnosti OSN o bezletové zóně ujme Severoatlantická aliance, zatím naráží na odpor především Turecka a Francie.
Vojenskou operaci v Libyi mají zatím ve vedení Spojené státy. Prezident Spojených států Barack Obama ovšem oznámil, že Američané předají velení nad akcí proti Libyi spojencům podle plánu. A nebude to podle něj trvat týdny, ale několik dnů.
NATO se ale zatím shodlo jen na tom, že převezme zodpovědnost na dodržování zbrojního embarga, tedy ne dohled na bezletovou zónou. „V praxi to znamená, že alianční letouny a lodě operující ve středomoří dostaly příkaz zapojit se do monitorování letadel a lodí, které by se mohly snažit dopravit zbraně či žoldáky do Libye. A v případě potřeby mají mandát zastavit podezřelá plavidla a prohledat je,“ vysvětlil na Rádiu Česko bezpečnostní analytik Radek Khol.
Jiná situace je ale podle něj v oblasti dlouhé pouštní hranice Libye s africkými státy, třeba z Čadem nebo Mali. „Tam je to problematičtější, protože aliance může operovat pouze ve vzduchu. Tam je to pro režim Kaddáfího klíčové,“ dodal.
Kohl: Operace ohrožena není
Co se týče postoje Francie, která nesouhlasí s tím, aby útokům v Lybii velelo NATO, jde podle Khola spíše o politické výhrady. „Má strach, že pokud by koaliční operaci plně převzalo NATO, znamenalo by to komplikace pro zapojení arabských států. A to je důležité pro legitimitu a pro podlomení Kaddáfího argumentu, kterým se snaží koalici vykreslit jako západní křižácké tažení,“ uvedl.
Podle některých hlasů ale nedohoda mezi spojenci může ohrozit operaci ‘Úsvit Odysseje‘. Například Turecko trvá na tom, že nikdy neobrátí pušky proti Libyjcům. Itálie, která vojenskými údery vynucuje bezletovou zónu nad Libyí a snaží se chránit civilní obyvatelstvo, zase hrozí, že nebude poskytovat svoje základny, pokud se velení operace vynucující bezletovou zónu neujme NATO.
„Italové měli dojem, že se dostali do vleku rozhodnutí Paříže a Londýna. Oni samotní prý přitom byli vystaveni největšímu riziku a říkají, že toto nemůže být akce, která je vedena jednotlivými státy, ale musí to být prostřednictvím aliance,“ uvedl na Rádiu Česko spolupracovník Josef Kašpar. Podle něj nakonec k dohodě dojde a Itálie k extrémnímu kroku nepřistoupí.
O situaci v Libyi hovořil na Rádiu Česko zvláštní zpravodaj Martin Dorazín. Postoj Itálie k velení operace v Libyi zase přiblížil italský spolupracovník Josef Kašpar.
Také podle Kohla by operace ve své podstatě ohrožena být neměla. "Taktické plánovaní stále pokračuje na základě společného úkolového uskupení afrického velení pod americkým admirálem. Ale USA se chtějí stáhnout z této prominentní role a to převzetí ze strany NATO je důležité pro Itálii, Norsko a další. Proto teď probíhají diplomatická jednání o způsobu zapojení aliančních struktur a zároveň politické kontrole,“ vysvětlil Kohl.
Dodal, že diplomaté budou nyní pravděpodobně pracovat na strategii, kterou už předeslali někteří analytici, že ideální by bylo, aby NATO zajišťovalo vojenskou koordinaci, ale politická rozhodnutí přijímal ad hoc výbor za účasti spojenců a arabských států. „Znamená to kompromis, který by uspokojil všechny zainteresované,“ doplnil.
