Opozice proti Ahmadínežádovi po roce vlády v Íránu slábne
Od prezidentských voleb v Íránu uplynul rok. Vítězství Mahmúda Ahmadínežáda tehdy odstartovalo vlnu masových protestů, po kterých zůstalo podle odhadů nevládních organizací kolem sedmdesáti mrtvých. Opozice na dnešek svolala vzpomínkové akce, ovšem nedostala na ně povolení.
Dva hlavní opoziční vůdci Mír Hosejn Músáví a Mahdí Karrúbí je proto údajně zase odvolali, ale zda tomu tak doopravdy bylo, není zatím jasné.
Rok po sporných prezidentských volbách je Írán v situaci, kdy čelí nejpřísnějším sankcím mezinárodního společenství od islámské revoluce. Na vině je neústupnost Ahmedínežáda ve věci íránského jadernému programu.
Dnes už se ale protesty s tak masivní účastí jako před rokem zřejmě čekat nedají.
„Zdá se, že protestní hlasy jsou slabší. Opozice nemá hlavní myšlenku a charismatického lídra, kvůli kterému by lidé vyšli do ulic. Navíc se ukazuje, že i v rámci opozice se hlasy různí. Oba lídři opozice nejsou tak revoluční, jak by si mnozí přáli. Režimu nehodlají radikálně měnit. Mnoho lidí už ani nechce s nimi na demonstrace chodit,“ uvedla Irena Kalhousová z Metropolitní univerzity Praha.
Ahmadínežád potřebuje jadernou kartu i v domácí politice
Ahmadínežád postupoval během roku své vlády proti opozici velmi razantně. „Režim se čím dál více spoléhá na represivní složky. Vládní garnitura nic nenechává náhodě a zasahuje proti jakýmkoliv pokusům o demonstrace. Také mnoho mladých lidí a novinářů už ze země odešlo,“ doplnila Kalousová.
Podle amerického ministra obrany Roberta Gatese bude Írán schopen vyrobit do tří let jaderné zbraně, ovšem Teherán konzistentně tvrdí, že jde o mírové úsilí a odmítá, že by program mohl být využit pro vojenské účely.
Prezident Ahmedínežád včera označil novou rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která mimo jiné zpřísňuje zmíněné sankce vůči Íránu, za cár papíru. Zároveň ale řekl, že Teherán neukončí spolupráci s inspektory z Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
„Irán vždy spolupracoval s mezinárodní agenturou tak, jak se mu to hodilo. Když mu ´teklo do bot´, tak ji pustil někam dál, kam měla předtím přístup zakázán. V tomhle se nic nemění. Otázka je, jak dál může Ahmadínežád zneužívat notu jaderného programu. Je to i jeho silná karta v domácí politice. Neustále totiž opakuje: Celý svět je proti nám. Nechce, aby naše země měla jadernou energii,“ dodala Kalousková.