Opustil nás blízký přítel, říká k odchodu Havla bývalý německý prezident Weizsäcker
Učil Václava Havla, jak být dobrým prezidentem. Tohle označení pasuje na jediného evropského státníka, bývalou německou hlavu státu Richarda von Weizsäckera, podle kterého Německo s osobou Václava Havla opustil blízký přítel. To také napsal i do kondolenční knihy na českém velvyslanectví v Berlíně.
„Svou prezidentskou roli uchopil naprosto učebnicovým způsobem, se vší duchaplností a s maximálním důrazem na svobodu a morálku. Ukázal nám všem tu správnou cestu. Tenhle dar byl tak nějak součástí jeho charakteru, měl to ve svém srdci a byla to i součást jeho rozumu. Byl to opravdový přítel a vždycky jím zůstane,“ vzpomíná na Havla Weizsäckera.
Vzpomínka bývalého německého prezidenta Richarda von Weizsäckera na zesnulého Václava Havla
Německá média i politici se ve svých komentářích k osobě Václava Havla shodují v jednom - opustil nás ‚Velký Evropan‘. Jak ale vlastně měla v ideálním případě vypadat sjednocená Evropa dle představ československého a později českého prezidenta?
„Havel se v první řadě staral o to, aby pomohl svému národu odstranit škody, které napáchala druhá světová válka. Pak to bylo usmíření napříč hranicemi, o které usiloval. To pro něj bylo nejdůležitější,“ soudí Richard von Weizsäcker a pokračuje:
‚Havel zůstane navždy v našich vzpomínkách‘
„Že to povede ke sjednocení evropských národů, byl jen logický důsledek tohoto procesu. Touto cestou se Havel vydal, aniž musel hned tahat z kapsy texty společné ústavy.“ Podle Weizsäckera zesnulý státník položil základy současné kvality česko-německých vztahů.
Havlův osobní příspěvek po roce 1989 považuje Weizsäcker za zcela zásadní:
„Václav Havel nám rozhodujícím způsobem pomohl. Nacistické Německo přepadlo v podstatě všechny své sousední země a bylo těžké znovu navázat kontakty a vybudovat vzájemnou úctu a respekt.“
ČTĚTE TAKÉ: Albrightová: Hned jsem poznala, že vedle mě sedí velký člověk
„Němci potřebovali na jedné straně prosit o odpuštění a současně nastartovat vzájemnou spolupráci. Na splnění tohoto cíle zapůsobil Václav Havel takovým způsobem, jako žádný jiný zodpovědný představitel ze skupiny zemí, které Německo napadlo,“ říká Weizsäcker.
Společným tématem nesčetných rozhovorů dvou blízkých přátel bylo taky vypořádávání se s totalitní minulostí. Jednadevadesátiletý Richard von Weizsäcker nesdílí kritiku Václava Havla kvůli jeho údajně příliš měkkému zúčtování s komunismem:
„Václav Havel dokázal vlastní utrpení, jenž mu způsobili komunisté, přetvořit v rozumný život. Hájil názor, že bychom měli být velkorysí vůči těm, kdo nám způsobili bolest. Stavět mosty k někdejším zločincům byla lekce, kterou mu dalo bezpráví spáchané na něm i na celé jeho zemi.“
