Evropská unie jedná o embargu na ruskou ropu. Maďarsko má výhrady
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie v pondělí odpoledne zahájili v Bruselu mimořádný summit, na němž se pokusí shodnout na dalších sankcích proti Rusku a možnostech další finanční či vojenské pomoci Ukrajině. V úvodu jednání k nim promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který podle jednoho z unijních činitelů vyzval k co nejrychlejšímu přijetí nových sankcí a dodávkám dalších zbraní.
Nejvýbušnějším tématem dvoudenního jednání je embargo na dovoz ruské ropy, které Evropská komise navrhla už téměř před měsícem a které zůstává předmětem sporů mezi členskými státy bloku. Proti opatření se od počátku staví Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán vyjadřuje výhrady i přes nabídky výjimek týkajících se středoevropských zemí.
„Jsme připraveni podpořit šestý balík, pokud bude řešit zabezpečení maďarských dodávek energie. To se dosud nestalo,“ zdůraznil Orbán.
Státy Evropské unie se opět neshodly na embargu na ruskou ropu. Nepomohla ani výjimka pro ropovod
Číst článek
V posledních dnech vzhledem k trvající patové situaci nebylo jasné, zda vůbec budou lídři o tomto bodu jednat, Michel v pondělí ovšem řekl médiím, že v posledních hodinách došlo k pokroku a že doufá v rozhodnutí ještě na summitu.
Po ukončení odběru ruských fosilních paliv neustále volá vláda v Kyjevě. Ukrajinský prezident, který o víkendu kritizoval zdlouhavé dojednávání nového sankčního balíčku unie, se virtuálně připojí k jednání prezidentů a premiérů, které se odehrává za zavřenými dveřmi a bez elektronických zařízení.
„Prezident vyzval lídry, aby zachovali jednotu a co nejrychleji přijali další balík sankcí,“ řekl novinářům zdroj obeznámený s průběhem jednání. Zelenskyj podle něj zdůraznil, že od přijetí dosud posledních sankcí uplynula řada týdnů a na Ukrajině zemřelo mnoho lidí. Požádal také o to, aby unie rychle posunula kupředu přijímací proces Ukrajiny, které zatím nepřiznala status kandidátské země.
O podobě ropného embarga, které by podle představ Evropské komise platilo od začátku příštího roku, i v hodinách před začátkem summitu dál jednali diplomaté členských zemí EU. Rýsoval se návrh s časově neohraničenou výjimkou pro ropu přenášenou ropovody, která tvoří asi třetinu dovozu z Ruska do unie, a také se zákazem přeprodeje produktů vyrobených z ruské ropy.
Orbán blokuje protiruské sankce a vydírá EU kvůli kritice právního státu, tvrdí europoslanec Kolaja
Číst článek
Český premiér Petr Fiala před odletem do Bruselu příliš nevyjasnil, jak se jeho vláda k posledním návrhům staví, naznačil však, že bude chtít pro Česko odklad zákazu nákupu ropných produktů. Unijní činitel obeznámený s průběhem vyjednávání následně sdělil médiím, že taková výjimka skutečně je na stole.
„Obecně bych řekl, že časový odklad je to, co by tu situaci vyřešilo,“ řekl Fiala při odpoledním brífinku. Konec dovozu ruské ropy je podle něj „opravdu jenom otázkou času, nikoliv vůle a rozhodnutí“. Původně plánované vyjádření při příchodu na jednání Evropské rady nakonec Fiala vynechal. Česko bude ve druhé polovině letošního roku předsednickou zemí Evropské unie.
Kromě protiruských sankcí má mimořádný summit EU na programu debaty o humanitární, vojenské a finanční pomoci Ukrajině a o podpoře poválečné obnovy země. Sedmadvacítka od začátku invaze v podobě makroekonomické, krizové či humanitární pomoci poskytla Kyjevu zhruba 4,1 miliardy eur, další dvě miliardy vyčlenila na vojenskou pomoc.
Evropská komise nyní navrhuje dalších devět miliard na okamžité potřeby ukrajinského státu, přičemž není zcela jasné, zda má jít o půjčku nebo dotaci.
