Nejvyšší soud USA ovládá originalistická většina. Stojí za zrušením federálního práva na potrat a chce víc

Soudci Nejvyššího soudu USA. Horní řada zleva: Brett Kavanaugh, Elena Kaganová, Neil Gorsuch, Amy Coneyová Barrettová. Dolní řada zleva: Samuel Alito, Clarence Thomas, John G. Roberts, Stephen Breyer (aktuálně již nahrazen Ketanji Brown Jacksonovou) a Sonia Sotomayorová | Zdroj: Profimedia
  • Na konci června zrušili soudci federální právo na umělý potrat, a to s výhledem na případné budoucí omezení federálních práv homosexuálů nebo dokonce přístupu k antikoncepci.
  • Konzervativní většinu soudců amerického nejvyššího soudu pohání právní koncept tzv. originalismu, který pracuje s předpokladem, že když něco není napsané v ústavě, nemělo by na to existovat federální právo.
  • Jak jsou na tom nyní potratová práva ve Spojených státech a jak do nich promlouvají pojmy jako originalismus, aktualismus nebo soudcovský minimalismus?

Analýza Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Federální garance práva na potrat platila od precedentního rozsudku v případě Roe vs. Wade z roku 1973, jenž umožňoval ukončit těhotenství zhruba do 24. týdne. V důsledku rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z června letošního roku mohou nyní jednotlivé americké státy interrupce zakazovat.

Už v devíti zejména jižanských a silně republikánských státech USA jsou potraty nelegální (například v Missouri i bez výjimky pro oběti znásilnění) a řada dalších to má v plánu.

With Kentucky's trigger law banning abortion taking effect, here is our latest map on abortion access with rollover details available at the link. kff.org/womens-health-…

20:01 – 02. 08. 2022

5 3

Naopak, ve středečním referendu ve státě Kansas pak voliči zrušení práva na potrat sami 62% většinou odmítli, a to přestože jde o tradičně republikánský stát. U referenda byla ale překvapivě vysoká účast, která výsledek zvrátila.

Hra na city aktivistům v Kansasu nevyšla. Lidé chtějí aspoň nějaké právo na potrat, míní amerikanista

Číst článek

Ale jelikož s jídlem roste chuť, mezi liberály a demokraty existuje obava, že se konzervativní soudní většina nyní zaměří na precedentní případy umožňující právo na užívání antikoncepce, na sexuální styk osob stejného pohlaví či na jejich sňatky.

Ostražitost se nabízí, protože tento směr naznačilo stanovisko soudce Clarence Thomase, který v něm prohlásil, že tribunál by měl přehodnotit verdikty zaručující přístup k antikoncepci a právu na manželství gayů, protože se opírají o stejné právní argumenty jako případ Roe vs. Wade.

Z průzkumů ovšem vyplývá, že si velká většina Američanů přeje právo na umělé interrupce zachovat. Podle Pew Research Center je to aktuálně 61 %.

A v případě sňatků homosexuálů a antikoncepce je podle průzkumu Gallupu veřejné mínění naprosto jednoznačné. Možnost sňatků stejnopohlavních párů podporuje až 70 % Američanů, a to včetně nadpoloviční většiny republikánů. V případě antikoncepce je podpora silně nad 90 %.

Trumpovo dědictví

Americký nejvyšší soud, jehož vnitřní počty zvrátily tři nominace předchozího prezidenta Donalda Trumpa, tak v poslední době jednoznačně otáčí kormidlem do konzervativních vod.

Pět otázek a odpovědí: rozhodnutí Nejvyššího soudu otevírá dveře regulaci potratů ve Spojených státech

Číst článek

Vydal stanoviska chránící policisty před žalobami, uvolnil možnost financovat náboženské školy z veřejných peněz či odmítl zákony na regulaci zbraní. Tím dále pomáhá uvolňovat zbraňovou politiku, přestože jsou USA zmítány řadou případů masových střeleb.

Trump už od začátku kampaně před volbami v roce 2016 cílil na velmi konzervativní proudy v Republikánské straně, které se dlouhá desetiletí snažily o prosazování soudců s originalistickým pohledem na výklad práva do různých pater americké jurisdikce. A hlavně k Nejvyššímu soudu USA.

A byť nejde o nejviditelnější část Trumpovy čtyřletky, dost možná půjde v dlouhodobém horizontu o jeho největší odkaz. Shodou okolností se mu totiž naskytla možnost jmenovat rovnou tři nominanty do devítičlenného Nejvyššího soudu USA – Neila Gorsuche, Bretta Kavanaugha a Amy Coneyovou Barrettovou.

Právě nejmladší soudkyni ve zrychleném procesu schválil Senát krátce před prezidentskými volbami v roce 2020. „Jednoznačně zvrátila rozložení soudu na konzervativní stranu v hodnotových otázkách,“ vysvětlil před časem pro iROZHLAS.cz amerikanista Jan Beneš.

Bez Trumpových nominantů by s největší pravděpodobností nejvyšší soud precedent Roe vs. Wade nezrušil. Tato trojice tvoří se soudci Samuelem Alitem a Clarencem Thomasem jednoznačně konzervativní většinu při nejvyšší americké soudní instanci.

Předseda Nejvyššího soudu USA John G. Roberts platí také za konzervativce, avšak konsenzuálního. Zbylou trojici tvoří liberální soudci.

Složení Nejvyššího soudu USA

  • Clarence Thomas (74 let) nominoval jej George Bush st. (R) v roce 1991
  • John G. Roberts (67 let) nominoval jej George Bush ml. (R) v roce 2005
  • Samuel Alito (72 let) nominoval jej George Bush ml. (R) v roce 2006
  • Sonia Sotomayorová (68 let) nominoval ji Barack Obama (D) v roce 2009
  • Elena Kaganová (62 let) nominoval ji Barack Obama (D) v roce 2010
  • Neil Gorsuch (54 let) nominoval jej Donald Trump (R) v roce 2017
  • Brett Kavanaugh (57 let) nominoval jej Donald Trump (R) v roce 2018
  • Amy Coney Barrettová (50 let) nominoval ji Donald Trump (R) v roce 2020
  • Ketanji Brown Jacksonová (51 let) nominoval ji Joe Biden (D) v roce 2022

Právní originalismus

Jak již bylo zmíněno, za červnovým přelomovým rozhodnutím Nejvyššího soudu USA se do velké míry skrývá právní koncept zvaný originalismus. Jde o způsob interpretace ústavy, který má za cíl nalézt její původní a jediný správný výklad.

Americkou cestou nepůjdeme. Čeští politici nechtějí zpřísňovat potraty, shodnou se na současném zákonu

Číst článek

„Základem je, že ústavu podle tohoto přístupu vykládáme tak, jak ji tehdy vykládali lidé, kteří ji napsali – otcové zakladatelé. Tím pádem to, jak s právem pracujeme, vztahujeme k 18. století, kdy se ten dokument psal,“ přibližuje pro iROZHLAS.cz Jakub Harašta z Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

A tak originalisté na Nejvyšším soudu USA v čele se soudcem Thomasem používají argument, že americká ústava přeci ve svém původním znění nikomu nepřiznávala právo na potrat, tudíž není důvod, proč to na federální úrovni umožňovat.

„Jde o názorový proud, který se zasazuje o to, aby byly pravomoci mezi celou americkou federací a jednotlivými státy rozdělené tak, aby si federace neuzurpovala víc, než má napsané v ústavě,“ popisuje Harašta s tím, že federální ústava o ochraně práva ženy na potrat nic neříká.

„Chápu, že je složité snažit si to racionalizovat, ale není to o tom, že se soud snaží omezit lidi, ale federaci. Aby si zákony mohly rozhodnout samy státy. Že se to snaží navrátit do 18. století, je trochu zjednodušující, trochu nefér, ale bohužel i trošku pravda,“ podotýká.

Souboj právních ideologií

Proti originalistickému přístupu, který vyznávají převážně konzervativci a republikáni, pak stojí jeho pravý opak – aktualismus – prosazovaný liberály a demokraty. Ten vnímá text ústavy ne jako dogma, ale snaží se s ním pracovat v současném kontextu, ne striktně tak, jak byl zamýšlen v minulosti.

Některé země přístup k potratům zpřísňují, jiné uvolňují. Velký přehled evropské interrupční politiky

Číst článek

Harašta ale připomíná, že při pohledu z Evropy se může v souboji konzervativních originalistů a liberálních aktualistů ztratit ještě jiný směr, který do disputací o právních výkladech v silně zpolitizované debatě o Nejvyšším soudu USA vstupuje.

„Spor je postavený i na tom, co si soudci myslí, že má být jejich úloha. Vstupuje do toho další populární –ismus, což je tzv. soudcovský minimalismus. Ten říká, že soudce by měl být zdrženlivý,“ vysvětluje právní expert.

„Můžeme mít soudce originalistu a soudce aktualistu, ale pokud budou oba minimalisti, tak se o něco nebudou chtít přetahovat, i když jsou vnitřně přesvědčení, co je špatné a co dobré. Spíš ale budou pracovat s tím, co mají, než že by se to snažili nutně měnit,“ vysvětluje.

Rozhodnutí o zrušení federálního práva na potrat tak bylo od originalistické většiny na Nejvyšším soudu USA v rozporu se soudním minimalismem a byť jde o rozhodnutí motivované sociálně konzervativními názory této části soudců, v základu se definici konzervatismu vymyká.

„I řada originalistů teď říká, že Roe vs. Wade byl špatný precedent, ale fungoval dlouho, tak proč ho rušit. Vyzývali k soudcovskému minimalismu, který směřuje k tomu, že pokud nemám extrémní důvod rušit něco, co funguje spoustu let, tak to nechám být,“ uzavírá Harašta.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme