Obnova třetiny ekosystémů se dotkne i nás. Dohoda OSN je historická, říká šéf českých vyjednavačů

České předsednictví Evropské unii finišuje na více frontách. V kanadském Montrealu pomohlo vyjednat přelomovou globální dohodu na ochranu živé přírody. Země světa se na konferenci OSN shodly zatím na nejkonkrétnějším plánu, jak se pokusit zastavit rychle postupující degradaci přírodních systémů. Zásadní bude ochrana oceánů nebo deštných pralesů, ale mnoho cílů, které je potřeba naplnit do roku 2030, se týká i Česka.

Tento článek je více než rok starý.

Montreal Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Berounka, ilustrační foto

Dohoda se může týkat například i způsobu hospodaření na polích, v lesích a vodních plochách (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Je to skutečně historický a průlomový dokument,“ říká šéf vyjednavačů Česka i Evropské unie Ladislav Miko. Podle něj, jde o první dohodu, která přesněji určuje, jak ochranu světové živé přírody měřit a jak kontrolovat, jestli se to daří.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž Jana Kaliby po schválení Montrealské dohody v OSN

Dohoda obsahuje třeba cíle do konce desetiletí snížit na polovinu vyhazování potravin nebo používání pesticidů a dalších nebezpečných látek.

K těm základním patří do roku 2030 chránit přírodu aspoň na 30 procentech plochy světových oceánů i pevniny. Česko teď v různé kvalitě chrání 22 procent své krajiny a zvýšení na 30 procent vyžaduje i připravovaná evropská legislativa. Píše se v ní také o obnově poničené přírody, stejně jako v právě schválené dohodě z Montrealu.

„Některé cíle se nás budou dotýkat přímo, jako je třeba požadavek na obnovu třiceti procent degradovaných ekosystémů,“ upřesňuje Miko.

Šetrné zemědělství

Záchrana alespoň 30 procent světové pevniny a moří. Účastníci konference OSN sjednali historickou dohodu

Číst článek

Týkat se to může například způsobu hospodaření na polích, v lesích a vodních plochách. Zásadní je financování obnovy přírodní rozmanitosti – jak vládní, tak pobídkami pro soukromý sektor, aby se mu vyplatily šetrné služby, postupy při výrobě a investice.

Země světa se zavázaly, že na podporu uzdravování živé přírody takto každý rok seženou celkově 200 miliard dolarů. Počítá se s tím, že součástí řešení bude rychlé utlumování škodlivých dotací – třeba pro ten typ zemědělství, který vede ke znečišťování a degradaci půdy.

„Tento problém je u nás velmi dobře znám. Dodnes existují zemědělské dotace, které v konečném důsledku mají na biodiverzitu negativní efekt. Současná zemědělská politika se přestavuje a snaží se o posun,“ popisuje Miko.

„V Evropě se to na pozadí odehrává už teď, ale tlak bude silnější. Znamená to, že se budou hledat cesty podpory, které budou mít pozitivní efekt na biodiverzitu. To si myslím, že je zajímavé i pro Česko,“ dodává.

Překvapivý úspěch

Účastníci konference se většinou shodují, že Montrealská dohoda je sice v některých pasážích stále vágní nebo slabší, než by bylo podle vědy potřeba, ale celkově ambicióznější, než se ještě před týdnem čekalo.

Také se říká, že jde jen o nutný základ, aby byla šance, že se podaří zmírnit šesté velké vymírání přírodních druhů, které popisují vědci. Cílem je zastavit lidskou činností způsobený úpadek světové živé přírody, která přestává mimo jiné plnit funkce, na kterých je lidstvo závislé.

Podle Ladislava Mika patří k největším problémům to, že přijetí této přelomové dohody se kvůli pandemii Covidu o víc než dva roky zpozdilo: „Obávám se, že se nám nepodaří natolik zrychlit, abychom cíle do roku 2030 naplnili. Ale i s dvouletým zpožděním to je pořád mnohem lepší než v minulosti, kdy jsme měli vágní cíle a progres žádný,“ shrnuje před návratem z Kanady z konference OSN o ochraně živé přírody šéf českých a evropských vyjednavačů.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme