OSN: Hladomorům ve východní Africe mají zabránit investice do zemědělství
Budoucím hladomorům a humanitárním krizím ve východní Africe mají zabránit investice v oblasti zemědělství a infrastruktury. Na summitu v Římě to uvedli zástupci Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Mezinárodní společenství vybídli, aby se soustředilo na dlouhodobější řešení a neodpovídalo jen na aktuální potřeby hladovějících Východoafričanů.
V zemích takzvaného Afrického rohu je aktuálně hladem ohroženo asi 12 milionů lidí. Většina z nich jsou Somálci.
O situaci v Somálsku mluvili ve Světě o desáté Michal Broža z Informačního centra OSN v Praze a komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák
„Tím asi nejdůležitějším, co jsme z Říma slyšeli, je, že ta probíhající mezinárodní akce, pomoc postiženému regionu, by měla probíhat ve 2 liniích. Jednou je bezprostřední nouzová pomoc na záchranu životů, na kterou se teď nejvíce soustředíme. Ale druhou linií by měla být dlouhodobější pomoc, která míří na příčiny té krize. A obě linie by měly jít ruku v ruce,“ zdůraznil ve Světě o desáté Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN v Praze a doplnil:
„Když to řeknu úplně zjednodušeně, dlouhodobá pomoc je v podstatě zaměření se na zemědělství, na podporu drobných farmářů a pastevců v celém regionu.“
Velkým problémem je aktuálně zabezpečení dodávek potravinové a humanitární pomoci. OSN vyšetřuje zprávy o krádeži potravin ze zásilky pro Somálsko. Kvůli bezpečnostním rizikům a omezením jsou zásilky ohroženy rabováním, útoky a odkláněním z trasy ozbrojenými skupinami. Humanitární pracovníci se podle Broži pohybují ve značně rizikovém prostředí.
„Somálsko je země, ve které pořád probíhá konflikt, do značné části země humanitární agentury nemají přístup, nebo jen velmi omezený. Není tam bezpečno, nefunguje tam vláda, nefungují tam žádné instituce, žádná infrastruktura. Bylo by ideální, kdyby každý konvoj měl ozbrojený doprovod, nicméně to v tuto chvíli vůbec není možné.“
„O co se spíš OSN pokouší, je ukončit ten konflikt. Na začátek září je svolána schůzka Rady bezpečnosti, která se snaží k jednacímu stolu přivést všechny znesvářené strany v Somálsku. A to by teď byla ta nejlepší zpráva, pokud by se konflikt podařilo stabilizovat,“ upozornil Michal Broža z pražského Informačního centra OSN.
‚To všechno už tu bylo‘
Velmi skeptický ohledně mezinárodní pomoci Somálsku je podle svých slov zahraničně politický analytik Českého rozhlasu Milan Slezák.
„Protože to všechno tady už jednou bylo, v 90. letech. Ta země je zmítána 30 let občanskou válkou, není tam žádná vládní autorita, se kterou by se dalo jednat. To musíte sezvat ke stolu předáky jednotlivých ozbrojených frakcí, oni něco mohou slíbit nebo někoho opomenete a ten na ty konvoje bude útočit.“
„Zase budou mrtví západní vojáci, jak to bylo v 90. letech, zas se bude svět ptát, proč se má pomáhat Somálsku, proč tam ‚mají krvácet naši hoši‘, proč je má mrtvé dav vláčet ulicemi Mogadiša, jak se to stalo v 90. letech,“ připomněl neblahou zkušenost mezinárodního společenství s touto východoafrickou zemí Slezák.
