OSN opatrně přijímá návrh rezoluce, proti Francie a Německo
V OSN vládne mírný optimismus ohledně nové, Američany navrhované rezoluce o Iráku. Proti návrhu, který prosazuje výraznější účast mezinárodního společenství při zajišťování bezpečnosti v Iráku, se ale již postavila Francie a Německo.
Prezident Bush se rozhodl požádat OSN, aby podpořila vyslání většího počtu vojáků do Iráku, ale pod americkým velením. Pro americkou vládu je neudržitelné, aby tam dlouhodobě vázala 150tisícovou armádu a sledovala, jak se země staví proti Američany vedené okupaci.
Podle návrhu rezoluce má dokument uznat iráckou vládní radu ustavenou americko-britskou koalicí jako "hlavní prvek dočasné administrativy". Mezinárodní síly v Iráku by měly rozšířit svoji působnost i na zajišťování bezpečnosti představitelů OSN a prozatímních iráckých orgánů, dále chránit hospodářské a humanitární infrastruktury.
Šéf americké diplomacie Colin Powell obhajoval návrh s tím, že Bushova administrativa zároveň podporuje vlastní úsilí nově jmenované irácké vládní rady o nastolení pořádku v zemi. "Podívejme se na to, jaké možnosti mají sami Iráčané a s jakou podporou mezinárodního společenství mohou počítat. Počkejme a uvidíme, jak si budou Iráčané počínat - a to je právě to, o co se rezoluce snaží," prohlásil Powell.
Podle českého velvyslance při světové organizaci Hynka Kmoníčka panuje zatím v OSN optimismus, že se na nové rezoluci členové Rady dohodnou. "První reakce jsou opatrně pozitivní, nicméně podstatné bude to, v jakém písemném tvaru návr americké rezoluce do Rady bezpečnosti dojde, a to, jakým způsobem k němu bude přistupováno z americké strany vzhledem k jeho úpravám," uvedl Kmoníček.
Pokud bude snaha na obou stranách se dohodnout a rezoluce projde úpravami, mohly by podle Kmníčka Iráku pomoci státy jako Turecko a Indie, které už o to předběžně projevily zájem. "Bude záležet jednak na faktu nové rezoluce, protože pouze ta jim z domácích politických důvodů umožní vůbec uvažovat o vyslání sil, a samozřejmě nejpodstatnějším faktorem bude finanční řešení celé operace."
Francie už má ale jasno. Prezident Jacques Chrirac odmítl nový návrh rezoluce na vyslání dalších jednotek do Iráku s tím, že neobsahuje zmínku o převzetí politické odpovědnosti iráckou vládou. Francie považuje za nezbytné, aby irácká vláda mohla o budoucnosti země rozhodovat samostatně a aby na bezpečnost v zemi dohlížely jednotky OSN.
Chirac to prohlásil po schůzce s německým kancléřem Gerhardem Schröderem. Oba premiéři shodně označili návrh dokumentu za nedostatečný. S největší pravděpodobností ale nebude novou iráckou rezoluci v Radě bezpečnosti vetovat.
Vedle Německa a Francie se hlásí další státy, které své vojáky do Iráku nepošlou. Je mezi nimi například Austrálie. Šéf australského kabinetu prohlásil, že americkému prezidentovi Georgi Bushovi před válkou řekl, že Austrálie se hodlá v Iráku zapojit jen během konfliktu, ale mírové jednotky po válce tam nevyšle.
Americká vláda zároveň připravuje ambiciózní plán výdajů do poválečného Iráku. Částka by se měla vyšplhat až na 65 miliard dolarů, o které by měl prezident Bush požádat americký Kongres. Mimořádný balík peněz bude zřejmě schválen ještě před vystoupením George Bushe před Valným shromážděním OSN na konci září.
